Jedné bouřlivé noci vyloví italská rybářská loď z moře muže, spíš mrtvého než živého. V zádech má kulky a pod kůží štítek s číslem bankovního konta ve švýcarské bance. Víc nic. Když se mu konečně vrátí vědomí, nic svým zachráncům o sobě nedokáže povědět. Trpí naprostou ztrátou paměti. Postupně zjišťuje, že ovládá bojová umění, domluví se v několika jazycích a že si poradí s každou zbraní. To signalizuje velice nebezpečnou minulost. Ale kdo a proč ho chtěl zabít, si vybavit nedokáže. V curyšské depozitní schránce, kam se vydá, jakmile loď přistane, nalezne hned několik cestovních dokladů, závratně vysokou hotovost, automatickou pistoli a jméno Jason Bourne s pařížskou adresou. I když o sobě stále nic neví, pochopí záhy, že lidé, kteří ho znají, usilují o jeho život. A tak Marii, první dívce, kterou potká, nabídne 10.000 dolarů za cestu do Paříže. Teprve tady, s pomocí Marie, jejíž život převrátil vzhůru nohama, začíná skládat první kamínky do mozaiky své minulosti...
Román Roberta Ludluma, který má přinejmenším stejně široké čtenářské zázemí jako třeba Tom Clancy, byl již před lety zfilmován a uveden na televizních obrazovkách a videu pod názvem Agent beze jména s Richardem Chamberlainem. Doug Liman, režisér nového přepisu, odmítl roli ilustrátora dramatické a dějově nesmírně rozvětvené předlohy. Rozhodl se natočit akční špionážní film, zakotvený v současné realitě, který by oslovil i mladou diváckou generaci. Díky svému otci poznal skutečné agenty a věděl, že jejich život a práce se jen málo podobá tomu, co znal ze špionážních snímků. Proto se - se souhlasem autora - rozhodl k rozsáhlým škrtům a změnám, proto do hlavní role, pro mnohé až překvapivě, obsadil Matta Damona, držitele Oscara za film Dobrý Will Hunting. Ten o svém nejnovějším snímku řekl: "Věděl jsem s jistotou, že Doug nenatočí standardní hollywoodský akční film". Vystihl tak stručně a přesně kvalitu, kterou Doug Liman románu z 80. let vtiskl. Na atraktivitě mu v očích našich diváků nepochybně dodává i fakt, že byl natáčen v ulicích Prahy.
Příběh se odehrává v roce 1908 v Anglii. Na Ravenscroftské panství přijíždí britský inspektor Scotland Yardu Thomas Hatcher (Martin Dejdar), aby zde vyšetřil záhadnou vraždu čeledína Patricka Roarka (Mark Huntley). V domě žije 5 žen paní Ravenscroftová (Greta Scacchiová), její dcera Gillian (Laura Harrisová), guvernantka Charlotte Kleinerová (Gabrielle Anwarová), kuchařka Ellen Frenchová (Edie McClurgová) a služebná Dolly (Fay Mastersonová). V průběhu vyšetřování inspektor Hatcher zjistí, že smrt Patricka Roarka nebyla nešťastná náhoda, jak všechny ženy svorně tvrdí. Naopak se zřejmě jedná o vraždu, která má navíc něco společného se smrtí majitele panství pana Ravenscrofta, který zemřel také pádem ze schodů. Výpovědi si v mnoha případech odporují a je na inspektorovi, aby zjistil tajemství Ravenscroftského panství. Zemřeli nešťastnou náhodou, zabili je duchové nebo šlo opravdu o vraždu?
Doktorka Lauren a uznávaný český spisovatel Jiří se poprvé setkávají na na konferenci v Praze. Pociťují okamžitou vzájemnou přitažlivost a začínají se dělit o svá tajemství z neradostné minulosti.
Přes varování známých o Jiřího notorickém sukničkářství se Lauren rozhodne zůstat v Praze a požádá Jiřího o pomoc při zkoumání minulosti své rodiny, jejíž kořeny jsou v Čechách. Mezitím se Jiří, zklamaný politikou, ocitá na pozici hlavního kandidáta na českého ministra kultury. Je to rozhodně velká čest, ale po tolika letech politických bojích Jiří odmítá. Impulsivně požádá Lauren o ruku, aniž by si uvědomil, že jeho otec má své vlastní tajemství. Otec Jiřího znával Laurenina dědečka a Jiří se teď musí rozhodnout jestli Lauren sdělí strašlivou pravdu a dá tak v sázku jejich vztah.
Pavel a Linda jsou šťastně zamilovaní, ale ne na dlouho. Jejich rozchodem se všechno změní. Pavel, protože Lindu stále miluje, soustředí všechny své myšlenky na to, jak dostat Lindu zpátky. Naneštěstí je Linda unesena a právě Pavel je kontaktován, aby předal výkupné. Pavel neváhá a vydává se na svou záchrannou misi. Má šanci Lindě dokázat, že ho stále potřebuje. Pavel prochází místy, kde byl kdysi i s Lindou. Dostáváme se do Pavlových vzpomínek a zjišťujeme, že jejich vztah nebyl až tak šťastný. Ani její únos nebude na první pohled, takový jaký vypadá.
Kdo je nadporučík Hart a jakou válku vede? Hart je studentem práv na špičkové americké universitě a syn senátora. Ale je rok 1944, druhá světová válka, a tento nedostudovaný právník, který byl zajat při operaci v Ardenách, se ocitá s dalšími americkými vojáky v německém zajateckém táboře. Takřka přes noc se z něj musí stát hotový právník, obhájce a také dospělý a statečný muž, který ví, co je jeho povinnost. A kdo je plukovník William McNamara? Má v krvi nejen smysl pro disciplínu, ale i pro odvahu a čest. Snaží se za každou cenu udržet v táboře pořádek. Je pověřen velením nad americkými vojáky, kteří jsou v zajateckém táboře uvězněni. Jeho úkolem je mimo jiné i čelit rasistickým srážkám vojáků s černými piloty, ve kterých nejde jen o cigarety. V táboře dojde k vraždě a je z ní obviněn jeden z černých vojáků. Německý správce tábora plukovník Werner Vissera (Marcel Iures) dá povolení k vojenskému soudu. Obhajobou kolegy je pověřen Hart. Během procesu připraví plukovník McNamara nebezpečný plán jak zničit nedalekou továrnu na střelivo. Je to důmyslná hra o čas, ale i o životy a každý z vojáků v ní má svou nebezpečnou roli... Film byl natočen podle románu Johna Katzenbacha.
Pôvodný televízny film, vyrobený v koprodukcii s NSR, ktorý sa na pôdoryse kriminálneho pátrania po záhadných okolnostiach predčasnej smrti geniálneho skladateľa W. A. Mozarta, vyslovuje k závažnej problematike zmyslu umeleckej tvorby a cene života a smrti. Aj napriek tomu, že dielo dôsledne vychádza z faktografie jeho života, nechce byť životopisným filmom v tradičnom zmysle slova. Zámerom režiséra a scenáristu bolo vysloviť sa aj ku problematike vzťahu umelca a spoločnosti, keďže rebel Amadeus vyrastal z duchovných koreňov Francúzskej revolúcie a dostával sa do častých konfliktov so zástancami rigidného absolutizmu. V snahe vyhnúť sa rôznym romantizujúcim klišé, snímka akcentuje skôr momenty sociálno-psychologické a spoločensko-kritické. Popri hľadaní odpovede na otázku o zmysle umeleckej tvorby je film aj úvahou o cene života a smrti, o vine, svedomí a zodpovednosti. Kruto ironické, hoci v závere tragické ladenie príbehu, ktorý v retrospektívach rekonštruuje uzlové okamihy Mozartovho života, plastický obraz epochy daný koloritom stredoeurópskeho rokoka, takmer kriminálny pôdorys rozprávania - to všetko vytváralo predpoklady úspešného prijatia filmu. Film získal na medzinárodnom festivale v Chicagu cenu - Zlatú plaketu za scenár. Na kvalitu práce Doda Šimončiča poukazuje cena Paľa Bielika za kameru.
Ježíšovi se zdává sen o středověké bitvě, kdy najednou vojáci vyřknou jeho jméno. Ježíš se probudí a nechápe, co měl tento sen znamenat. Proč ti neznámí lidé vyslovili jeho jméno? Vždyť Ježíš je obyčejný tesař jako jeho otec Jozef. Oba hledají práci, protože jsou těžké časy. Sám Jozef se znepokojeně ptá, kdy už bude konec utrpení jejich národa. A je netrpělivý: kdy už začne Ježíš konat? Od té doby kdy se narodil, nezjevilo se žádné znamení. Náhlá smrt Jozefa však změnila celý Ježíšův dosavadní život. Ví, že se musí vydat na cestu, na které musí být sám a tvrdí, že svůj život nežije pro sebe. Stává se vyvoleným, stává se mesiášem, stává se tím, kdo dokáže změnit vodu na víno...
Tragický příběh z let druhé světové války, situovaný do prostředí židovského ghetta, inspirovaný především vyprávěním otce Jurka Beckera, autora scénáře. Hrdina filmu Jakub Heym přináší naději na život lidem, kteří již čekali na smrt. Rozšiřuje totiž vymyšlené zprávy o postupu sovětské armády. Pro tuto klamnou naději se stal lhářem, jen proto sehrál svou roli až do konce. Představitel Jakuba, Vlastimil Brodský, získal na XXV. MFF v Berlíně 1975 Stříbrného medvěda za nejlepší mužský herecký výkon. Snímek byl nominovaný na Oscara jako nejlepší neanglicky mluvený film.
Americký dobrodružný film natočený podle skutečných událostí. Chtěli pokořit Mount Everest, ale Mekka všech horolozců pokořila je. Přestože stanuli na jejím vrcholu, neměli zdaleka vyhráno...
V New Yorku byl zabit kubánský velvyslanec. Aby se předešlo dalším útokům teroristů na kubánsko-americké konferenci v Praze, CIA tam pošle jednoho z nejlepších federálních agentů Michaela Danea. Na letišti ho vyzvedne přítel Alex a odveze ho za šéfem evropského štábu Dickem Powellem, který předá Daneovi fotografie střelce je to Simone Rossetová, která nyní žije v Praze pod jménem Jana Mitlová. Dane ji má okamžitě odklidit.
Mitlová vlastní s přítelkyní kavárnu. Dane tam zajde, Mitlovou se mu podaří chytit a s Alexem jí píchnou uspávací injekci. V autě, kterým ji převážejí, se Jana probere, dostane se z pout a vyskočí z auta. Muži jsou při jejím pronásledování zadrženi policií, protože Alex začal střílet, a Mitlová jim uprchne. Ovšem jen pro tuto chvíli
