Filmy online ke shlédnutí zdarma

Roky 1851–1856: události ze života spisovatelky Boženy Němcové, která se pro své svobodomyslné názory a silné vlastenecké cítění dostává do konfliktu s šosáckou společností, církví a rakouskými úřady... Chladná, příliš čítanková verze spisovatelčina životopisu. Dramatik František Pavlíček se věnoval tématu "Němcová" i později – v časech svého disidenství.

Alois Jirásek by měl určitě radost. Ztvárnění jeho "Filosofské historie" se povedlo. Film začíná vzpourou litomyšlských studentů, kterým nechtělo vedení církevního gymnázia povolit pořádání tradičního majálesu. Tato událost předcházela revolučním událostem v Praze v roce 1848 (kdy na Prahu zaútočil generál Windisgräz a Praha se musela po marných bojích nakonec vzdát). Přesto místy úsměvná, a svěží adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se vzácně shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii po Josefu Rovenském k dalšímu velice uznávanému filmu "Panenství".Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938.

Svůj poslední film zasvětil Otakar Vávra událostem provázejícím výbuch první světové války. Odehrává se v reprezentativních mocenských centrech, na panovnických dvorech ve Vídni, Berlíně i Moskvě. Souběžně rozvíjí osud českého archiváře, jenž se zaplete se srbským protirakouským odbojem. Ačkoli film je koncipován jako pečlivá dobová rekonstrukce, převažuje ve výsledku plochá ilustrace.

Notář Jan Karas je svobodný, finančně dobře zajištěný, není tedy divu, že budí zájem vdavekchtivých žen. Vdova Smutná ho loví pro sebe, paní Smrčínská zase pro svou dceru Slávinku. Jan se ovšem zamiloval do dívky na starém obraze, jenž mu byl svěřen do úschovy. Obraz ho úplně uhranul, celé hodiny vysedává před podobiznou krásky v modrých šatech. Jednoho dne neodolá a políbí rty na plátně. V tu chvíli se stane zázrak: polibek je opětován, dívka vystoupí z obrazu a barokní češtinou mu děkuje za vysvobození. Doktor Karas je zcela vyveden z míry. Zbláznil se snad? A to je pouhý začátek zmatků, které tajemná komtesa Blanka vnese do jeho života...

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky.

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky.

Slavná historická komedie se odehrává v roce 1590. Město, kde se těží stříbro, sužují bezostyšní podvodníci. Proti verdiktu o snížení platů se veřejně ohradí jeden z poctivých havířů. Mezitím do Kutné Hory přijíždí svobodomyslný rytíř Mikuláš Dačický z Heslova (Zdeněk Štěpánek), který se netají svou nevázaností a pletkami se ženami. Mezi neschopnými mocipány vzbudí nevraživost, místní dámy se mu houfně podbízejí. V jedné z klíčových epizod Mikuláš veřejně demonstruje svůj vztah k povětrné Rozině (Adina Mandlová)... Kostýmní veselohra v renesančním duchu vznikla podle dvou divadelních her Ladislava Stroupežnického. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938 a obdržel zlatý pohár LUCE L'Unione di Cinematografia Educativa.

Film Paralelní světy vypráví zdánlivě obyčejný příběh ze života, jehož variace možná prožil kdekdo z nás. Je to film o našich partnerských vztazích; v této době a na tomto místě. Asi to budete znát. Architekt Kryštof žije již několik let s Terezou. Zatímco pro Kryštofa je nejdůležitějším tématem života jeho práce, Tereza vidí život trochu jinakNa půdorysu téměř vzorové studie vztahu mezi mužem a ženou se režisér Petr Václav pokusil zachytit postoje své generace a zkratkovitě naskicovat atmosféru naší doby. Neefektní komorní příběh je režírován neklidně a nekonformně, obrazy jsou působivé, ale zároveň jakoby přítomné v každodenní realitě.

Společnost mu dala to nejnutnější: jídlo, postel, střechu nad hlavou a základní hygienické návyky. Marian však potřebuje lásku, cit a porozumění. Klopýtá cestou svého života, uprostřed nepřátelského a lhostejného světa. Zoufale se brání, hledá a padá stále níž a níž, kdy už pak samotný život neznamená všechno...Příběh vypráví o mladém romském chlapci, který zoufale hledá svou cestu životem ve většinou nepřístupném, nepřátelském a lhostejném světě.Chlapec z dětského domova má sice kde spát, má co jíst a je vyučen základním hygienickým návykům. Jediné, co mu však chybí, je láska, cit, porozumění, něha. Když se tyto potřebné věci vydá hledat, je vlečen sám sebou i okolním světem stále níž a hlouběji. Propadá se až na dno, tam, kde ani slovo život už nic neznamená. V současné době, kdy začínají i v naší republice vzrůstat rasové nepokoje a pogromy na Romy, se téma rasové diskriminace objevuje v podobné formě vlastně poprvé.Díky spolupráci s matkou, Ljubou Václavovou, se mohl režisér seznámit blíže s osudy odložených, opuštěných či odejmutých dětí. Výše uvedený příběh není jen jednotlivým osudem, ale v podobné situaci se každou chvíli ocitá několik desítek dětí. Snad konečně rozvíří nejen diskusi, ale i potřebnou a nutnou pomoc ze strany nás všech.

Hlavním dospělým hrdinou příběhu je ustaraný redaktor Hlavsa, který má poté, co mu žena odjela na školení, pocit, že nemá děti tři, ale devět. Proto už se těší, až je i s babičkou odveze na chalupu v Kameničkách. Jenže když se babička neprozřetelně zmíní, že pro bezpečnost chalupy stojící na samotě u lesa, by měli mít psa, je po klidu. Navíc si Hlavsa sám přitíží, když o problému se psem napíše fejeton. Obyvatelům Kameniček, kteří jej také četli, se totiž dětí zželí a když redaktor přijede na víkend za dětmi a přiveze jim štěně, najde jich v chalupě už jedenáct. Všech ras a velikostí. A to ještě, zdá se není konec...