Zlotřilý dobrodruh Artigas, který zbohatl na krádežích podmořských pokladů, unesl profesora Rocha, objevitele účinné výbušniny, a hodlá jeho vynález zneužít k ovládnutí světa. Mladý profesorův asistent ing. Hart hodlá zlosynovi v jeho plánech zabránit za každou cenu. Pro lidstvo zachraňuje svobodu a pro sebe lásku půvabné profesorovy dcery Jany. Slavný film Karla Zemana vznikl v roce 1958 na motivy románů Julese Vernea a s použitím výtvarných předloh původních verneovských ilustrátorů Riona a Benneta. Kombinace kresleného a hraného filmu dosáhla zde neobyčejného sjednocení díky detailně propracovanému výtvarnému pojetí, které začínalo u kreslených kulis a končilo u kostýmů a masek hereckých představitelů. Záměrně naivizující triky se inspirovaly stařičkými postupy francouzského průkopníka trikového filmu Georgese Méliese. Půvab tohoto snímku, který se řadí mezi světovou klasiku, podtrhl i poetický scénář Františka Hrubína s vtipem odlehčenými dialogy Milana Váchy a Jiřího Brdečky.
Děj začíná na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. Pět pražských kluků se schází na pražském Výstavišti, kde vidí fantastický zázrak řiditelnou vzducholoď podnikatele Findejse. Kvůli reklamě nabízí chlapcům let zdarma, ale když se hlásí platící zájemci, chce je vyhnat. Kluci se nedají ze vzducholodi vypudit a najednou se ocitají nad městem. Ovšem vzducholoď řiditelná není! Nejprve přelétli bezpečně celou Evropu, ale potom havarovali na neznámém ostrově uprostřed oceánu. Zde prožili řadu typicky verneovských dobrodružství, než byli zachráněni výpravou, organizovanou pohotovým žurnalistou Ardanem...
Celovečerní barevný loutkový film režiséra Karla Zemana. Jednoduchý, vtipný, dětskému myšlení přizpůsobený příběh obyvatelů neznámého ostrova, kteří objeví poklad, přestanou pracovat, znepřátelí se mezi sebou, a teprve když o poklad přijdou, vrátí se opět k práci, která jim přinese spokojenost, štěstí a mír. Film velmi názorné vysvětluje myšlenku, že ne bohatství, ale práce to je, která činí člověka a jeho život šťastným. Jemně zpracovaný film, doplněný básnickým komentářem Františka Hrubína, působí okouzlujícím dojmem. Malé diváky, jimž je určen, nadchne a dospělý se naň podívá s radostí. . Filmu byla na VII. MFF v Karlových Varech 1952 udělena cena za loutkový film za umělecky objevné a výchovně ztvárnění pohádkové látky v oboru loutkového filmu. (FILMOVÝ PŘEHLED 15 / 1953)
Klasik domácího trikového filmu Karel Zeman se na od 70. let začal vracet k čistě animované tvorbě. Jako inspirace mu posloužily arabské pohádky o námořníku Sindbádovi. Původně samostatné krátké snímky (celkem jich bylo sedm) později sestavil do celovečerního tvaru, aniž by potlačil epizodický charakter: líčí, jak se hlavní hrdina ocitl v zemi obrů, jak zmáhal nástrahy magnetové hory či mořského sultána, nechybí ani létající koberec. Výtvarně se Zeman pokusil napodobit styl perských a arabských miniatur.
Poslední film klasika trikového filmu Karla Zemana vznikl ploškovou animací - tudíž ani nepředstírá nějakou trojrozměrnost. Inspirován klasickými českými pohádkami, vypráví o malém rytíři, jenž se vypravil do světa mocných, aby posléze seznal, že není důležité dobrodružství u honosných dvorů, nýbrž přátelství prostých lidí.
Pan Prokouk najde na procházce podkovu – symbol štěstí. Doma pro ni hledá vhodné umístění, ale podkova jen překáží a nikam se mu nehodí. Nakonec pan Prokouk pochopí, že podkova patří do starého železa a odnese ji do továrny, kde jsou ze starých surovin vyráběny nové výrobky.
Pan Prokouk bydlí v bytě se svými oblíbenými zvířátky: pejskem, kozou a slepicí. Zvířátka mají pana Prokouka moc ráda, ale v městském bytě se jim nežije dobře. Nakonec pan Prokouk pochopí, že jeho zvířátka budou šťastná jen na venkově.
Pan Prokouk se v práci ohýbá a večer ho bolí záda. V noci se mu zdá, že vynalezl důmyslný stroj a nemusí už namáhavě pracovat. Rozhodne se tento stroj vynalézt, ale místo převratného objevu jej napadne, jak snadno zdokonalit svou vrtačku, aby se mu s ní lépe pracovalo. Pochopí, že drobné zlepšovací nápady jsou užitečnější, než snaha vynalézt „perpetum mobile“.
Pan Prokouk si staví dům. Práce mu jde dobře od ruky, dokud nepodlehne alkoholu. Přestane pracovat a stavba zaroste plevelem. Když pan Prokouk vystřízliví, zastydí se nad svým pokleskem a znovu se dává odhodlaně do práce. Alkohol pak rezolutně odmítá.
Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna. Tentokrát příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání... Režisér tu dospěl k výrazné komediální nadsázce, ke karikatuře nejrůznějších úředníků a vojáků, když již odmítal řešit jakékoli "nadčasové" záležitosti. Je to poslední film, v jehož titulcích směl být jako scenárista uveden Jan Procházka.
