Klasická horrorová povídka E.A.Poea, zpracovaná technikou animovaného reálu. Příběh prokletého šlechtického domu, který se propadne do bažin, aby navždy smyl provinění rodu, který jej obýval. Jediným aktérem Zániku domu Usherů (1980), je baladický patos jeho osudové atmosféry. Film nerekonstruuje chmurný příběh, ale vyjadřuje pocity dramat, které prožívá přítel-svědek z Poeovy novely. Je to prostor, čas, hmota, je to zdivo, bahno - to vše sugestivně předznamenává zánik Usherova rodu.
Ceny: Hlavní cena Zlatý drak - Cena FICC - Krakov 1982
Zvláštní uznání divácké poroty - Porto 1982
Infantilní svět hraček a dětských her je v tomto dalším krátkometrážním animovaném počinu oživován "zevnitř", bez přítomnosti lidí. Film je imaginativní hrou, která znázorňuje emocionální podstatu dětství.
Sedlák Pepa (Luděk Kopřiva) si k sobě domů přivádí dávného přítele Františka (Jiří Hálek), kterému představuje svoji ženu Marii (Míla Myslíková), čistokrevné králíky a zejména živý plot. Plot je sestaven z živých lidí, kteří se navzájem drží za ruce a obklopují tak Josefovu zahradu.
Do malého pokojíku s dvěma dveřmi, okýnkem a žárovkou vstupují části těla vytvořené z hlíny, až postaví celého člověka. Sice jsou všechny části pohromadě, ale je to výhra?
Muž ve středním věku (Václav Borovička) se ukrývá na jeden týden v polorozpadlém domě. Každý den vyvrtá díru do zdi a skrz ní nahlíží do jednoho z pokojů, kde jsou k vidění různé surrealistické vize.
Jednou z hlavních postav slavné alegorie Jana Švankmajera je utrápená listonoška (Bára Hrzánová). Surrealistická koláž začíná v trafice, kde si další z podivínských hrdinů koupí obscénní časopis. Z vystříhaných nahotin vyrábí pomůcky pro sadomasochistickou seanci. Také další dva spiklenci slasti se projevují jako vášniví kutilové. Upocený trafikant (Jiří Lábus) sestavuje neobvyklý aparát, tajnůstkářský frotér (Pavel Nový) si vytváří dráždidla pro autoerotické masáže. Velmi zvláštní jsou rovněž sexuální praktiky žen, mezi nimiž figuruje také půvabná televizní hlasatelka (Anna Wetlinská)... Mistrně zaranžovaný kaleidoskop vypráví o novodobých vášních a perverzích. Mozaika, v jejímž finále někteří zemřou a jiní si prohodí své role, je unikátním průhledem do lidského podvědomí. Je také jízlivou satirou o současném světě plném erotických fetišů. [44. MFFKV 2009]
Loutkový film z prostředí starých jarmarečních trhů. Vyskytují se zde mimo jiné dva kupci a jedno morče, o které mají oba zájem. Vznikne mezi nimi hádka a drobná potyčka přeroste v nemilosrdnou bitvu.
Dva kouzelníci, pan Edgar a pan Schwarcewalld, prezentují fiktivnímu publiku triky, vedoucí k násilnému konci. Poslední trik pánů kouzelníků je režijním debutem českého výtvarníka a režiséra animovaných filmů Jana Švankmajera, který natočil ve svých 30 letech.
Bádateľ MUDr. Jaroslav Vozáb si zaumienil, že nájde skutočné miesto hrôzostrašného a krvavého príbehu klasického gotického románu Horacea Walpola - Otrantský zámok. Konkrétne dôkazy pre pravdivosť svojich tvrdení našiel vedec na Otrantskom zámku neďaleko Náchoda. Animované ilustrácie z knihy sa prelínajú s rozprávaním zanieteného bádateľa. Pochybnosti reportéra Miloša Frýbu zvráti prekvapujúce objavenie obrovského rytiera z príbehu.
Světoznámý český filmař Jan Švankmajer zpracoval ve svém osobitém stylu lidovou pohádku o Otesánkovi. Vyprávění o nenasytném dítěti stvořeném ze dřeva, které postupně spořádá všechno živé kolem sebe, situoval do dnešní doby a do tuctového městského činžáku. Manželé Horákovi tak dlouho touží po dítěti, až ho paní Horáková spatří v pařezu, který jí muž přinesl z parcely. V patřičném okamžiku dřevo obživne. Rodičovská radost však netrvá dlouho. Malý Otík, jak mu tatínek a maminka říkají, potřebuje stálý přísun jídla. Posléze si je začne opatřovat sám. Neunikne mu ani kočka, ani obtloustlá sociální pracovnice. Jen sousedovic přemoudřelá dcerka Alžbětka, která dobře zná pohádku, ví, kam se ztrácejí lidé z okolí. Její snahu zachránit jediného kamaráda v domě může překazit jen stará paní správcová. Jan Švankmajer pojednal svůj film jako groteskní horor, přerůstající v podobenství o zpupné snaze lidí vzdorovat přírodě. Stejně jako ve svých dřívějších celovečerních filmech i tady autor kombinuje hereckou akci s trikovými scénami a s dokonalou animací reálu.
