Český celovečerní barevný film byl natočen podle stejnojmenné dramatická báchorky zakladatele moderního českého divadla Josefa Kajetána Tyla, která patří nejen k nejznámějším a nejoblíbenějším hrám tohoto autora, ale českého divadelního repertoáru vůbec. Autor scénáře se držel přísně Tylovy předlohy, vyprávějící o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti. Věčně platnou hodnotou „Strakonického dudáka" je horoucí Tylovo vlastenectví a nesmiřitelný odpor proti kosmopolitismu. A tu se právě autoru filmu podařilo vyzvednout to, co bylo dříve naším divadlem Tylovi soustavné odpíráno - jeho vlasteneckou a revoluční bojovnost.
Děj historické veselohry SLASTI OTCE VLASTI se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic.
Dva mladé navrátilce z první světové války čeká obtížná budoucnost, protože nemohou sehnat práci. Jeden se nakonec uchytí jako elektrikář, druhý pronikne do sociálně demokratického tisku, kde získává šanci zblízka přihlížet, jak vedení sociální demokracie klame své členy, jak vstupuje do služeb vládnoucích vrstev. A novopečený novinář řeší problém, zda se také má přizpůsobit korupčnímu prostředí... Režisér Karel Steklý se spokojil s plakátovitým přístupem, který vyhovoval normalizačním požadavkům na politický akcent.
Zpracování dvou kapitol stejnojmenného románu Marie Majerové. Překvapivě životné a přesvědčivé vyprávění o životě dělnické rodiny během hornické stávky ještě úplně nezvučí primitivní ideologickou rétorikou, nezměrná bída i hrdé odhodlání stále fascinuje stejně jako postižení životního styku jak továrnického prostředí, tak proletářů. Nouze v roce 1889 měla totiž podobu hladu.
Karel Steklý se několikrát nechal inspirovat skutečnými událostmi, často značně bizarními - někdy se mu převod do filmové podoby vydařil, jindy uvízl v ideologickém diktátu či docela obyčejně v nezáživné rutině. To platí rovněž pro tento snímek, který vypráví o muži, jenž si v době protiněmecké mobilizace koupil dělo, načež se pak spolu s ním po celou válku skrýval ve vinném sklípku. Natolik jej ovládl strach z dopadení. Naznačená nadsázka, dotýkající se nevyzpytatelných zákrutů lidského osudu, bohužel vyšuměla.
Český barevný film režiséra Karla Steklého, který je pokračováním filmu „Dobrý voják Švejk" podle nesmrtelného románu Jaroslava Haška. Líčí osudy dobrého vojáka Švejka a nadporučíka Lukáše a některých dalších známých postav z Haškova románu od chvíle, kdy Švejk s Lukášem nastoupí v Praze do budějovického rychlíku. Švejk zapomene na nástupišti kufr, urazí plešatého generálmajora, cestujícího v civilu, zatáhne za záchrannou brzdu a je v Táboře vysazen z vlaku. Podnikne svou pěší anabasi, v Putimi je zatčen co by ruský špion a dopraven do Písku a odtud do Českých Budějovic k nesmírnému zdrcení nadporučíka Lukáše. Po odpykání krátkého trestu je jmenován ordonancí 11. marškumpanie, která odjíždí do pole. Ve vlaku se divák seznámí s některými důstojníky, zejména hejtmanem Ságnerem, poručíkem Dubem a snaživým kadetem Bieglerem. Poručík Dub prožije v Sanoku své dobrodružství v nevěstinci, odkud ho nakonec Švejk s Kunertem odnesou zabaleného a přikrývce. Cestou na frontu je Švejk vyslán dopředu jako ubytovatel, na hrázi rybníka se převlékne do ruské uniformy a je zajat rakouskou hlídkou. Má být odsouzen k smrti. V poslední chvíli se však dokáže jeho nevina a Švejk se opět, klidný jako vždy, vrací ke svému milovanému obrlajtnantom Lukášovi. (FILMOVÝ PŘEHLED 52 / 1957)
Komedie podle románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Poslušně hlásím: Tak se v úvodu druhého dílu filmové adaptace Haškova románu Dobrý voják Švějk představuje jeho hlavní postava Josef Švejk. Se svéráznou typicky českou postavičkou vojáka Švejka se tentokrát setkáte na cestě na frontu a nakonec přímo v bojové linii. Můžete se podívat na jeho slavné vlakové příhody a také zřejmě nejslavnější epizodu románu, Švejkovu budějovickou anabázi. Nechybí scéna s tajně koupeným koňakem, epizoda se Švejkem coby falešným ruským zajatcem, včetně soudu, ani scéna v níž je poručík Dub přistižen v bordelu. Přestože kritika nenechala po uvedení do kin, na filmu nit suchou, je dnes Steklého adaptace bezpochyby tou nejslavnější a nezapomenutelnou.
Příběh z divadelního prostředí, v němž dva přátelé - herci, zcela lidsky i umělecky odlišné typy, procházejí mravní krizí uprostřed časů první světové války. Nepříliš záživný přepis románu Ivana Olbrachta přibližuje vůni herectví v dobách před sto lety. Vypráví o setkání význačného pražského herce s osobitým členem kočovné herecké společnosti, s nímž se seznámí při svém ozdravném pobytu na venkově. Zkušený profesionál se pokusí samorostlý talent svého kolegy usměrnit, avšak jeho snahy narazí na nebývalou spleť potíží.
V trochu melancholicky laděné komedii sledujeme další osudy pana Petra Voka z Rožmberka. Někdejší pověstný milovník a bonviván ve věku třiašedesáti let ovdověl. Ztrátu o hodně mladší manželky nese těžce a zdá se, že ho v životě už nic nepotěší. Věrní přátelé a sloužící podnikají všechno možné i nemožné, aby mu pozvedli náladu, někdy z toho ovšem povstanou zajímavé situace: jako třeba tehdy, když mu seženou zaručeně pravou mořskou pannu. Podaří se někomu vyléčit pána z letargie?
Pionýři odjíždějí na prázdninový tábor mladých astronomů. A bude to zajímavý pobyt, protože krátce předtím byl pozorován pád velkého meteoritu a vypadá to, že úlomky spadly do okolí tábořiště.
Dramatický děj filmu, natočeného podle románu Karla Matěje Čapka-Choda "Kašpar Lén mstitel", se odehrává v Praze před první světovou válkou. Mladý zedník Kašpar se po třech letech vojny vrací do civilu. Chce se ubytovat u přítele Kryštofa, sklepní byt je ale prázdný. Přítel je po smrti a z jeho dcery Márynky, na niž Kašpar celou vojnu myslel, se stala lehká holka. Lén zjistí, že příčinou všeho zla je bohatý kupec Konopík. Po dlouhém a marném hledání spravedlnosti se mladý muž rozhodne vzít zákon do vlastních rukou...Silnou stránkou poměrně neznámého snímku, který v roce 1959 natočil Karel Steklý, jsou výborné herecké výkony představitelů hlavních postav. V titulní roli zazářil Radoslav Brzobohatý: role Kašpara Léna byla jeho filmovým debutem. V roli kupce Konopíka uvidíme skvělého Jana Pivce a nešťastnou Kašparovu lásku Márynku hrála Ivanka Devátá. K přesnému a sugestivnímu vylíčení doby a prostředí přispěla i výborná kamera Jana Stallicha.
