Jakousi ženu srazilo na ulici auto. Když se uzdravila, viník nehody jí na odškodněnou nabídl místo hospodyně ve své domácnosti. Postižená po úrazu trpěla ztrátou paměti, a tak nikdo netušil, že kdesi zanechala dítě, nyní zcela opuštěné. Malou Haničku si vzal za vlastní nepříliš úspěšný hudebník Urban. V jeho rodině se jí dostalo láskyplné péče, když ale jednou onemocněla, chyběly peníze na léčbu a adoptivní otec se rozhodl vydat tiskem skladbu, kterou kdysi napsal spolu s kamarádem. Zdá se, že všechno je vyřešeno. Hanička roste do krásy, úspěšně studuje konzervatoř. Zlomyslný osud však mívá v zásobě mnohá protivenství...
Po venkovských štacích jezdí bez větších úspěchů varietní kočovná společnost. Jedině krása a umění cikánské tanečnice pomůže celému souboru v angažmá do nočního klubu a do tanečnice se zamiluje mladý lékař...
Poloviční zápisnice pop. čís. 27 v Řepochrástech. V Řepochrástech je veliké rozčilení. Včera ještě neznámá vesnička a dnes se píše v novinách, že dálnice povede přes Řepochrásty. Výměnkář Hanousek (Alois Dvorský) nahání sousedům strach tím, že to bude jako při stavbě první železnice, kdy prý všichni přišli o svá pole, a proto se rozhodne jménem obce Řepochrásty proti proponovanému projektu protestovat. Mladý poštmistr Houška (Franta Paul) se pokouší vyložiti těmto lidem přednosti dálnice. Uklidněni rozcházejí se vesničané až na Kačku (Betty Kysilková), poloviční zápisnici č. 27. V poštmistru vidí příležitost k vdavkám své dcerky Mařenky (Hana Vítová) a vychvaluje svým způsobem všechny její ctnosti...
Režisér Jaroslav Soukup - ještě dříve, než začal natáčet nablýskané hity pochybný kvalit - se ve svých počátcích věnoval ambiciózním projektům, a to jak námětově, tak i vypravěčsky. Záchvěv strachu se odehrává v temném období po potlačení revolučního vzedmutí v roce 1848. Vypráví o jednom z čerstvě propuštěných vůdců někdejšího povstání, od něhož se bývalí přátelé distancují, a on sám se ocitá v centru pozornosti tajné policie. Jeho jméno má být totiž zdiskreditováno zfalšovanými důkazy o údajném udavačství. Pozoruhodné je vizuální zpodobnění Prahy na začátku druhé půle 19. století, vlhkých dlažeb a zatuchlých špeluněk. Soukup zdařile vylíčil bezmoc člověka, jenž se ocitnul v situaci vyobcovaného nešťastníka, sugestivně postihl dobu, po jejíž nehybné hladině se nanejvýš mohl zvířit záchvěv strachu.
Hlavními hrdiny filmu inspirovaného vlastními zážitky režiséra Soukupa z plzeňské Škodovky, jsou dva nerozluční kamarádi, kteří po absolvování průmyslovky nastupují do velkého strojírenského závodu. Tady prožívají první pomaturitní rok života, tady se jejich neujasněné představy a ideály střetávají s naprosto odlišnou žvotní praxí. Kromě rozporuplných zkušeností z práce se Ondřej s Cyrilem musí potýkat i se svými soukromými problémy. Do budoucna mají velké plány, ale jejich sny nečekaně přetrhne tragická událost...
Hrdinou je mladý anglický šlechtic Richard Bancroft, přijíždějící do Prahy se svým strýcem, obchodníkem Archibaldem. A právě tady se nesmělý Richard seznámí s krásnou a tajemnou dívkou, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se však ukáže, že šlechtická společnost, v níž se Olivie, jak se dívka jmenuje, pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje poněkud neobvyklému způsobu obživy, totiž vysávání krve nevinným obětem. Láska si však nedá poroučet a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, se mezi mladými lidmi rozhoří hluboký cit. To se ovšem nelíbí dívčině průvodci, hraběti Kronbergovi, jinak též vůdci upírské smečky...
Vizuálně působivý film, evokující tajemné děje i jejich strůjce, kterým je český spisovatel Jakub Arbes, spadá ještě do dob, než se režisér Jaroslav Soukup zaprodal nicotnostem. Až děsivá atmosféra, plná sychravé vlhkosti a potemnělosti, provází osudy zoufalého pátrače, jenž se marně pokouší odhalit údajné tajemství oltářního obrazu...Spisovatele si zahrál Viktor Preiss, hledače v téměř horečnatém výrazu zpodobnil Pavel Pavlovský. Film byl natočen u příležitosti 140. výročí narození Jakuba Arbesa. K natáčení interiérů využil režisér reálných prostor v suterénech a přízemích různých domů na Starém Městě v Praze, kde byly sklady podniku Řempo. Operního pěvce zpívajícího árii "Ombra mai fu" hrál s velkým nasazením komparzista, jehož jméno režisér nezná.
Píše se rok 1936, nervozní atmosféra z nacistické hrozby proniká i do sportu. Šampión v boxe Vilda Jakub se utká s Němcem Kurtem Schallerem. Nacisté jsou rozhodnutí použít v zájmu vítězství svého mistra i ty nejšpinavější prostředky. Vilda prohlédne jejich hru a soustředí se na přípravu životného utkání. Příběh graduje vítězstvím jedné ze dvou lásek, mezi nimiž se Vilda v napjatých okamžicích rozhoduje.
Devatenáctiletý Pavel Kříž tráví veškerý volný čas v pražských pasážích, bistrech a na diskotékách s partou zloděje Robyho. Pavel sice má maturitu, ale pracuje jako čistič oken, přičemž velkou část jeho příjmů tvoří zisk z podvodů, šmeliny a krádeží Robyho party, které dodává zaručené tipy. Není tedy příliš nadšen, když mu vedoucí úklidu přidělí mladou brigádnici Janu Hálkovou. Přestože se dívka netají nechutí k Pavlovu způsobu života, vznikne mezi nimi křehké citové pouto. To však nemůže vydržet v prostředí, v jakém se Pavel pohybuje. Mladík se dostává do stále větších problémů část Robyho party je dopadena policií a on nemůže sehnat peníze na vrácení dluhu. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy parta zlodějů unese Janu
Hrdinové zanechali původních profesí číšníka a taxikáře a pronajali si prosperující diskotéku Brooklyn. Jejich poklidný život však naruší podvodník Kadlec, který nezapomněl, že to byli právě oni, kdo jej před dvěma lety dostali za mříže. Celou tu dobu myslel jen na pomstu. Dříve drobný podvodníček s pomocí svých kompliců, zetě Bureše a spoluvězně "Inženýra" se napojí na obchod s drogami a zahájí svou pomstu. Michal je zatčen pro znásilnění dívky, kterou v životě neviděl a Tomášovi nedá moc práce zjistit, že za vším je právě Kadlec. Dlouho také Tomáš netuší, že sympatická Ivana, která nastoupila do jejich podniku a do níž se zamiloval, pracuje také jako luxusní prostitutka a do podniku ji nasadil právě Kadlec.
