V příběhu, který by se dal charakterizovat jako Podraz po česku, se mladý číšník Michal dostává do maléru, když je okraden o denní tržbu, kterou měl doručit do banky. Je v podmínce, a tak je mu jasné, že mu nikdo nevěří. Požádá proto o pomoc kamaráda, taxikáře Tomáše, který si půjčí od nebezpečného veksláka Adamce. Zcela náhodou se oběma kamarádům podaří zjistit, že v Michalově přepadení má prsty jeho kolega Kadlec se svým zetěm, garážmistrem Burešem, který šmelí s ukradenými vozy. S pomocí Michalovy dívky Magdy vymyslí podraz, kterým by vytrestali veksláckého šéfa a oba zdánlivě bezúhonné ničemy Kadlece s Burešem, předali i s důkazy do rukou policie.
Hlavní role v divácky atraktivním dobrodružném snímku z roku 1988 byly napsány přímo na tělo Lukáši Vaculíkovi a Sagvanu Tofimu, s nimiž Jaroslav Soukup (Discopříběh, Vítr v kapse) navázal spolupráci už v roce 1982, kdy je obsadil do filmu Vítr v kapse. Námět a scénář Kamaráda do deště vznikl už v roce 1985, ale protože Lukáš Vaculík, který v té době nastupoval vojenskou základní službu, měl o roli Tomáše zájem, rozhodl se Jaroslav Soukup, že počká a začne točit hned jak se Vaculík z vojny vrátí.
V dalších rolích můžete vidět polskou herečku Beatu Andrasiewiczovou jako Magdu, Karla Augustu jako padoucha Kadlece, Andreje Hryce v roli garážmistra Bureše, Alenu Vránovou jako Vlastičku a další známé herce. Titulní písnička Dávej, ber, kterou složil Ján Baláž a úspěšně ji nazpívali představitelé hlavních rolí Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi, se stala v době uvedení filmu diskotékovým hitem.
Bláznivá komedie o českém super-agentovi 007 naruby. Muž pro zvláštní operace je totální nemotora a je nasazován vládou tam, kde jde o něco naléhavého a mimořádného. Superagent Vašek Hruška se svěřených úkolů neohroženě ujímá a k jejich řešení přistupuje zcela netradičně. Jeho akce jsou však překvapivě úspěšné...
Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít... Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu.
V hlavním dostihu nedělního odpoledne zvítězí v Chuchli kůň Titan s jezdcem Pečenkou, žokej Sochor je jako obyčejně poslední. Trenér Janoušek druhý den Sochorovi vyčítá, že ze staré slávy žít nemůže. Sochor je přesvědčený, že k tomu, aby byl znovu v čele, mu schází dobrý kůň. Těch je ale málo Sochor běhá, aby snížil váhu, zatímco jeho kamarád, úspěšný Pečenka, se cpe buchtami s koněm, jako je Titan, si je jistý. V dalším nedělním dostihu je opět favoritem Titan s Pečenkou, ale oba se při pádu zraní. Přichází přítelkyně jejich známého herce, ke kterému chodí oba na mejdany, zeptat se na Pečenkovo zdraví, a zůstává přes noc se Sochorem. Tomu láska k ní vlije novou chuť do života a druhý den jde za trenérem, potlačí svou hrdost a vznětlivost a požádá ho, aby mu svěřil do péče zraněného Titana. Kůň se vyléčí a Sochor s ním začíná trénovat. Po čase mu ředitel nabídne, aby s Titanem trénoval na Velkou pardubidckou v příštím roce. Pak se vrací Pečenka z lázní Sochor mu o ředitelově nabídce nestačil říct, když si uvědomí, že s jeho návratem ztrácí Helenu. Zakrátko se oba bývalí přátelé dostávají do sporu o TitanaDěj filmu se odehrává v prostředí mezinárodně proslulé Velké pardubické steeplechase, přičemž představitelé hlavních rolí se jezdeckému sportu věnovali i mimo natáčení.
Historický film tvoří dvě povídky - Dlužný výstřel a Divoký páv. Společným tématem jsou jim slavné souboje dvou významných historických osobností: Alexandra Sergejeviče Puškina a Giovanniho Giacoma Casanovy. Puškinův tragický duel, který mu předčasně ukončil život, je vylíčen ve spojitosti se vznikem jeho povídky Dlužný výstřel, Casanovova historka je pojata spíš ironicky a humorně. Jde o to, že slavný svůdce vlastně nikdy nesváděl, naopak celý život vedl nepřetržitý souboj se ženskými svody. Proto byl tolik rozhořčen Mozartovou operou Don Giovanni, prý částečně inspirovanou jeho osudy, a střetl se s autorem u manželů Duškových na Bertramce. Vyprávění o skutečném souboji, který svedl s polským maršálem Branickým, je pouhou epizodou z mozaiky jeho bohatého života.
Osudy otce a syna Horáčkových, proložené řadou písniček Michala Davida. Tentokrát jim ovšem scénáristé Eduard Pergner (známý také pod jménem Boris Janíček, otec bývalé moderátorky Esa Terezy Pergnerové) a Jaroslav Soukup prohodili úlohy. Jirka se oženil, usadil a dospěl, zatímco s jeho otcem jsou problémy, neboť jej postihla "druhá míza" a s pocitem, že mu ujíždí poslední vlak, naváže vztah se striptérkou Álou, barví si vlasy, ale hlavně se mu líbí hezká a milá zdravotní sestra Lucie. Přestože se chová tak, až se ostatním zdá jakoby mu přeskočilo, všechno samozřejmě dobře dopadne.
Jirka Horáček žije na plzeňském sídlišti se svým otcem a volný čas tráví s partou kamarádů především na diskotékách. Na jedné z nich se seznámí s atraktivní blondýnou Evou, která však patří ke staršímu frajírkovi Cáfovi. Přestože se stejný večer seznámí také s Jitkou, zamiluje se do sebevědomé krasavice Evy. A tak zatímco sympatické Jitce dává okatě najevo svůj nezájem, snaží se vetřít do přízně Evy. Současně se začíná dostávat do stále větších problémů se svým otcem, který nemá nervy na jeho pubertální vylomeniny.
Major Maisner, svérázný policista a v současné době šéf Interpolu pro "střední Evropu a přilehlé asijské oblasti", nejprve brilantním způsobem dostane v Bangkoku asijské mafiány do blázince a poté se vrací do vlasti, aby se opět ujal svého místa ve Svitavách i v Praze, kde je pobočka Interpolu maskována jako psychiatrická léčebna. Před náměstkem ministra vnitra a kapitánem Hrubcem se však musí nejprve prokázat vytetovaným drakem. Ve skutečnosti totiž nejde o majora Meisnera, ale o jeho dokonalého dvojníka. Pravý major sedí ve vězení v Bangkoku, což zařídil právě náměstek s Hrubcem, kteří se ho chtěli nadobro zbavit. Jenže to neznají nezničitelného českého poldu. Tomu se samozřejmě podaří uprchnout a v přestrojení za asijského zemědělce dorazí do vlasti. Ani on, ani jeho dvojník, nemají o tom druhém nejmenší ponětí, což vede k celé řadě omylů, záměn a nedorozumění.
Náměstek s Hrubcem se sice pokusí dvojníka přinutit, aby skutečného Meisnera zabil, ten to však nedokáže. Místo toho zřídí na policejní stanici tajný nevěstinec, kam se mu podaří naverbovat nejen věčně neukojenou psychiatričku Kudlákovou, ale také starostovu ženu. Bláznivé situace a překvapivá odhalení se kupí takovým tempem, že občas ztrácí přehled i sám Meisner. Přesto však dokáže dotáhnout celou záležitost s dvojníkem do absolutně nečekaného a pochopitelně zdárného konce.
Vše začíná na pražském letišti, kam američtí agenti dopravili v želízcích majora Maisnera vyhoštěného ze Spojených států. Vrací se do svého působiště, Střední policejní školy, a to přesto, že byl za svůj "výkon" degradován na poručíka a jeho funkci velitele školy převzal čerstvě povýšený kapitán Hrubec. Maisner se ve škole shledá s bývalými studenty, kteří tu teď vyučují. Všichni jej vítají s nadšením a všichni od něj dostanou nějaký dárek. Zatímco psycholožka Kudláková, kterou přitahují velitelské typy, ztratila o degradovaného Maisnera zájem a vášnivě teď miluje Hrubce, pozornost na něj zaměří Boženka Vinklářová, která se rozešla s cikánem Štefanem a učí teď na škole daktyloskopii.
Maisner vypráví, jak v Americe skočil z mrakodrapu, aby se ubránil návrhům Simony Ptáčkové. Také vypráví o tom, že dívku vyhodili v USA od policie. Skutečně Simona nyní provází po Praze americké turisty. Je mezi nimi i podezřelá trojice tvořená uhlazeným Profesorem, jeho tlustou pomocnicí Ofélií a mladý gangster. Maisner však není pronásledován jen ženami, ale také podezřelou trojicí vedenou Profesorem. Chtějí po Maisnerovi počítačový čip, který nevědomky propašoval ze Spojených států. Major však dá pašerákům najevo svůj nezájem, protože z nich má menší strach než z žen a jejich milostných intrik.
Jak už to ovšem v podobných komediích bývá, vše směřuje v lavině více či méně bláznivých a vtipných epizod k závěru, ve kterém je major Maisner opět povýšen.
Film, v jehož úvodu nastupují do výuky frekventanti střední policejní školy, je bláznivou komedií, která je spíš sledem ztřeštěných epizod a vtípků než uceleným příběhem. Dohromady je spojuje jednoduchá zápletka, kdy velitel policejní školy major Maisner pátrá mezi svými nováčky po údajném špiónovi FBI a dostává se po nepříliš jemném kanadském žertíku do sporu se svým podřízeným, do sporu, který končí nefalšovaným přepadením banky.
