V dosti bizarním prostředí jedné nemocnice se odehrává kriminální zápletka - dojde tam k vraždě. Jedna z lékařek odhalí skutečný důvod zločinu, zjistí i jeho pachatele. Avšak film více než o vyšetřování vypovídá o lidech, kteří v nemocnici žijí, zvolené prostředí zaplnil figurami dosti svéráznými až bizarními... Režisér Juraj Herz se pokusil experimentovat i se zvukovou stránkou - i známé tváře předaboval jinými hlasy.
Sci-fi horor o automobilu poháněném lidskou krví. Začínající automobilová závodnice Mima má možnost jezdit s mimořádně kvalitním vozem, který však funguje na neobvyklé palivo - na lidskou krev. Jen její přítel dr. Marek si uvědomuje nebezpečí hriozící každému, kdo se zaplete s automobilkou Ferat... Režisér Juraj Herz použil jako námět filmu povídku Josefa Nesvadby "Upír po dvaceti letech".
Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním.
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu.
Několik televizních filmů bylo u nás natočeno na barvu již v dobách, kdy ještě barevné vysílání neexistovalo - patří mezi ně také slovenský snímek Sladké hry minulého léta. Režisér Juraj Herz se inspiroval povídkou Guye de Maupassanta a se smyslným podbarvení letní pohody vypráví o osudech pihovité pradlenky, o níž projevuje zájem celá skupinka kamarádů. Úsměvné vyprávění, opírající se o uvolněné herecké ztvárnění (mimo jiné Lasica a Satinský), přitom nijak neskrývá závažnější okamžiky, které se do lidského života rovněž vkrádají. Sladké hry minulého léta zvítězily na festivalu televizních filmů v Monte Carlu.
Komédia o poctivom a šikovnom cukrárovi Šimonovi. Skromný starý mládenec sa v praktickom živote stáva ľahkou obeťou svojho šéfa, matky a zástupu vydajachtivých žien. V príbehu sa objavujú osvedčené postupy takmer všetkých dôležitých období filmovej komédie. Počnúc lumiérovskou etudou so záhradnou hadicou cez melancholického tuláka až po postrach okolia - Jacquesa Tatiho. Jurajovi Herzovi sa tak podarilo výrazne obohatiť nielen kolibskú dramaturgiu 80. rokov, ale najmä skromnú tradíciu slovenskej komédie.
Sugestivní filmové drama Petrolejové lampy natočil Juraj Herz podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka. Vypráví v něm tragický příběh stárnoucí dívky Štěpy, žijící na přelomu století v dusném prostředí českého maloměsta, v ovzduší nepochopení a předstíraných citů, přetvářky a falše. Štěpě jsou neustále matkou vnucováni adepti na ženění, kteří ovšem musejí pocházet z téhož okruhu jako ona. Štěpa je však jiná než ostatní dívky. Jakoby zasažena duchem emancipace vyslouží si pověst dívky volných mravů a ta přirozeně nápadníky z řad městské honorace odrazuje. Než by se stala starou pannou, provdá se za bratrance, zkrachovalého důstojníka. V den svatby ale ještě netuší, jaká strašlivá nemoc pronásleduje jejího ženicha...Pečlivě rekonstruované období secese v sobě tají osudové lidské trápení: stárnoucí dívka z rodiny maloměstské honorace se dočká svého štěstí, když se provdá na pohledného důstojníka. Netuší ovšem, že muž trpí zhoubnou pohlavní chorobu - s marnou obětavostí pak o něho pečuje, vystavena zlomyslnému posměchu svého okolí. Vynikající, stále sugestivní snímek Juraje Herze se opírá o procítěné, jemně odstíněné herecké výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka.
Slavnou strašidelnou pohádku, původně francouzskou, o princi začarovaném do děsivé zvířecí podoby, jehož vysvobodí až čistá láska, využil režisér Juraj Herz k vizuálně působivé podívané, která těží z tajuplných, stísněných prostor i z lyricky laděného vyprávění. Osudy nejmladší dcery zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku, aby zachránila svého otce, původně zpracoval František Hrubín. Režisér oproti tradici nevtiskl netvoru lví podobu, nýbrž jej vybavil zlověstným ptačím zobanem.Film měl společný rozpočet, a také částečně dekorace, se snímkem "Deváté srdce". V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Deváté srdce", "Tajemství Ocelového města" a "Kočičí princ".
Krásná a neskonale laskavá dívka dlouho netuší, že její sestra, která jí závidí tělesný půvab, pravidelně chystá pomalu a nenápadně fungující jed... Studie až výstředně patologických vnitrorodinných vztahů se bohužel utápí v přemrštěné výtvarné stylizaci, která postihuje hlavně kostýmy, ovlivňuje scénografické pojetí. Výtečná herecká práce Ivy Janžurové, která ztvárnila obě hlavní role, se tak trochu ocitá ve stínu obrazové extravagance.
Velice volně podle francouzské pitoreskní předlohy Alaina René Lesaga vznikla hudební komedie o ďábelském pokoušení. Pekelník Asmodej se tu pokouší zamilovaného jinocha přesvědčit o pošetilosti lásky, ale navzdory vynaloženému úsilí síla citu pokaždé zvítězí... Erotické motivy jsou velice krotké a propojení jednotlivých dějových segmentů podléhá chatrnosti. Nepomohlo ani obsazení zpívajícího Václava Neckáře do ústřední kladné role, postavu úlisně vlezlého ďábla si zahrál režisér filmu Juraj Herz. I když vznikla podívaná se záměrem diváka upoutat výtvarnými nápady a poněkud cynickou nadsázkou, nakonec vyšuměla spíše do ztracena. Herz se teprve chystal na své životní dílo Spalovač mrtvol.