Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus?
Smutný hrdina příběhu Petr (Rade Marković), řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi (Bohuš Záhorský) místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...
Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos vytvořili během padesátých a šedesátých let minulého století výraznou autorskou dvojici. Podařilo se jim společně natočit osm dlouhometrážních hraných filmů. K nejlepším z nich patří Smrt si říká Engelchen a Obchod na korze, který v roce 1965 získal jako první český film Oscara.
Film Tři přání, na kterém se s oběma tvůrci jako spoluscenárista podílel Vratislav Blažek, vznikl v roce 1958, ale do distribuce se dostal kvůli ideologické kritice až o pět let později. Velmi rychle si však získal oblibu diváků.
Dej filmu sa odohráva počas druhej svetovej vojny v malom meste Slovenského štátu. Stolár Tóno Brtko, poctivý a slušný človek prijme pod nátlakom svojej ženy a vysoko postaveného švagra arizačný dekrét na obchod staručkej pani Lautmannovej. Aj keď je obchod nevýnosný, Brtko v ňom zotrváva a predstiera, že arizuje. Stará pani sa o Tóna stará ako o syna a on jej pomáha ako môže. Príde však deň, keď všetci Židia z mestečka obdržia predvolanie k transportu. Všetci okrem pani Lautmannovej. Tóno sa ju spočiatku snaží ukryť, no neskôr ju prehovára, aby sa sama prihlásila. Tlak udalostí dovedie Tóna Brtka k hraničnej životnej situácii...
Veselohra o mladom dedinskom dievčati, ktoré sa stretáva s novými životnými skúsenosťami vo veľkej továrni. Pomaly si zvyká na nové prostredie aj na nových ľudí a z dedinskej naivky sa stáva mladá žena s novými ideálmi.
Barevná satirická hudební veselohra „Hudba z Marsu" vypráví o tam, jak unáhlená a ješitná slova předsedy závodní rady Řeháka přinesla třiceti členům nábytkového družstva ,,Mars" dar třiceti hudebních nástrojů i o obtížích, které provázely „Hudbu z Marsu" při jejím vzniku a vývoji, v nichž hrály nemalou úlohu citové vztahy Haničky a Honzy. Po těžkých zkouškách však získává oněch třicet muzikantů, kteří v čele se svým patronem Karasem tvoří „Hudbu z Marsu", zasloužený úspěch při soutěži lidové tvořivosti v Praze. (FILMOVÝ PŘEHLED 18 / 1955)
Zaměstnanci nábytkářského podniku MARS uvítají vzácnou návštěvu najatou hudbou. Jejich vychloubání, jaký by oni sestavili orchestr, je bráno vážně, proto dostanou malý dárek - hudební nástroje pro třicet muzikantů.
Život slavného francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího byl naplněn stejně jako příběhy jeho proslulých historických románů.
Scénárista Jaroslav Dietl se neskrýval svým obdivem k tomuto literárnímu velikánovia vedle filmového scénáře napsal také o Dumasovi třídílnou TV hru (v hlavní roli s Vladimírem Menšíkem). V Kachynově filmu hráli Dumase otce a syna bratří Štěpánkové, a byl to pro mladé herce velmi nesnadný a náročný úkol.
Spisovatel Ota Pavel nenapodobitelným způsobem popsal život své smíšené židovsko-české rodiny v předválečných a válečných letech. Karel Kachyňa se těchto překrásných povídek chopil a ve vlastním scénáři ke svému snímku je pospojoval v souvislé dějové pásmo. Výsledkem je působivý film, v němž se prolínají události úsměvné i vážné. Ota Pavel vtělil své dětství do postavy malého kluka přezdívaného Prdelka. V prosluněném kraji poblíž Berounky ho tatínek a "strejda" Prošek učí rybařit, chlapec se také dozvídá ledacos důležitého o životě. Pak přijdou tragické chvíle okupace a rodina má náhle starostí až nad hlavu...
Jakub na střední škole těžce bojuje s angličtinou. Má ovšem movité rodiče, a ti pro synka nelitují peněz. Zaplatí mu prázdninový pobyt v jazykovém táboře, kde se má připravit na reparát. Když mladík dorazí na místo, zažije otřes: jeho lektorkou je nenáviděná profesorka Klára Fišerová, právě ta, která ho nechala propadnout! Navíc má s sebou pětiletého synka Davida, a ten je pěkné kvítko. Jakub je znechucen vývojem událostí a rozhoduje se pro rafinovaný protitah. Celá věc se mu ale vymkne z ruky i ze srdce...
O škole života, jeho strastech a krásách vypráví český psychologický snímek.
Hlavní postavou je mladá začínající zdravotní sestřička Marie Sahulová, která je po maléru v nemocnici - do internátu si přivedla tajně chlapce, přeložena do venkovského zdravotního střediska, kde společně se starým lékařem a svéráznou zdravotní sestrou musí v drsném prostředí zanedbaných vesnic padesátých let objíždět pětadvacet vesnic a řadu samot. Průvodkyní, která ji osobitým způsobem zasvěcuje do praxe i úskalí soukromého života, se stává zdravotní sestra, moudrá a zkušená žena, které nikdo neřekne jinak než babi. V mozaice každodenních starostí a více či méně vážných lékařských zákroků Marie dozrává a nachází smysl své práce a života.
Hlavní postavou je čtyřicetiletý architekt Jan Kolvara, který sice zapomněl tašku se sportovním oblečením v telefonní budce, ale přesto se z jakéhosi trucu pustí do dálkového pochodu, společně se svým mladším kolegou Robertem, jeho dívkou Eliškou a také svým bývalým kamarádem a současným nadřízeným Crhou a jeho milenkou Vaňkovou. S přibývajícími kilometry se však blíží nejen cíl, kterým je sto ušlapaných kilometrů, ale také řada osobních rozhodnutí a vyřešení Janových pracovních i osobních vztahů nejen k Crhovi, který jemu a Robertovi nabídl vypracování projektu rehabilitačního sanatoria, aby je pak podrazil a prosadil zcela nevyhovující návrh své milenky, ale také k Elišce, která ho nepřestává svádět a manželce Madle, jejichž vztah má daleko do někdejší idylky.
Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti, povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně...
