Listonoš Brabec je pro svůj smysl pro humor vítaným hostem revuálního divadla, jehož řediteli Holtovi každý den nosí psaníčka od ctitelek. Mezi Holtovy fanynky patří také Brabcova sestra Anny. Dívka by chtěla k divadlu, ale zatím pracuje jako panská u herečky Veldenové. Právě se zkouší nová revue, jméno autora je tajné. Veldenová vrátí těsně před premiérou roli, protože se jí nezamlouvá. Pohotový Brabec představí řediteli sestru, která umí všechny úlohy nazpaměť. Anny je přijata, jen je třeba svolení autora. Brabec zjistí, že jím je ministr pošt, který se zúčastnil jedné pošťácké zábavy a jemuž se sestřino ochotnické vystoupení velmi líbilo. Svolení tedy Anny získá snadno, ale její bratr musí čelit dalším komplikacím. V kritické chvíli divadlo opustí většina personálu. Brabec pohotově obsadí uvolněná místa svými přáteli listonoši. Představení má nakonec nečekaný úspěch a všichni jsou spokojeni [NFA.cz]
Poslední film režiséra Martina Friče se odehrává na maloměstské poště. Bezvýznamný pražský úředník (Jiří Sovák) vymyslí jednoduchou fintu, jak přijít k penězům. Vypraví se do malého města a na zdejší poště se vydává za experta, který má prověřovat údajné padělky bankovek. V místě, které si pro krádež vytipoval, však narazí na sympatickou poštmistrovou (Milena Dvorská). Půvabná a schopná žena trpí různými komplexy a má konfliktní vztahy s manželem (Zdeněk Řehoř). Právě ona však svou laskavostí přispěje k tomu, že se v cynickém podvodníkovi probudí svědomí... Námět morality s kriminální zápletkou pochází od Jaroslava Dietla a obsahuje autorův typický živočichopis obyčejných lidí. Točí se kolem přehnaných ambicí i partnerských problémů. S jemně ironickým nádechem líčí poměry v provinčním městě, kde nechybí zahořklý udavač a vystrašený zbohatlík.
Česka satirická veselohra vypráví o tiskárenském metéru Patočkovi, pracovitém a ochotném člověku, který při podnikovém výletu parníkem zastoupí vedoucího výpravy a zhostí se tohoto úkolu s takovým úspěchem, že ho zaměstnanci zvolí sociálním referentem. Bývalý sociální referent Kalousek se domnívá, že se Patočka úmyslně vetřel na jeho místo a ze zlomyslnosti ho navrhne do dalších funkcí, které všechny Patočka ochotně přijme. Ačkoliv vykonávání funkcí věnuje všechen svůj volny čas, začne zapomínat jedno pro druhé, přivodí si četné nepříjemnosti v zaměstnání i v rodině, až se z přemíry práce zhroutí. Nakonec se zbavuje nadbytečných úkolů a ponechá si jen funkci sociálního referenta, v níž se osvědčil. (FILMOVÝ PŘEHLED 49 / 1955)
Snaživý zaměstnanec typografických závodů tak dlouho přijímá všechny možné funkce, až se pod jejich tíhou bezmála zhroutí. Poznává, že ten, kdo chce stihnout všechno, nakonec nestíhá nic. Na dosti rozpačitém pokusu o společenskou satiru je zajímavé jméno spoluautora scénáře - je jím budoucí režisér Miloš Forman.
Hlavní postavou příběhu je profesor Karas, vůdčí osobnost sdružení pro povznesení obecné morálky, vážený muž široko daleko známý nekompromisními názory, které lze shrnout jedinou větou - Mravnost nade vše. V tomto duchu vede nejen své žáky, ale železnou rukou diktátora také svou rodinu. Jednoho dne se však Karasovi ohlásí nečekaná návštěva. Jeho nemanželská dcera Věra, živý důkaz jeho mladické nerozvážnosti. Karas si uvědomí, že by mohla zcela zničit jeho "image" bojovníka za mravopočestnost a rozhodne její existenci utajit. To ovšem netuší, že si Věra najde práci jako vychovatelka v jeho vlastní rodině. A pak už se všechno jen a jen zamotává. Zatímco Karasova dcera se zamiluje do sochaře Konráda, který pracuje na bustě pana profesora, do Věry se zamiluje mladý doktor Jílovský. Zvláštní chování pana profesora k nové vychovatelce však neunikne pozornosti rodiny a bohužel ani doktora Jílovského, který začne žárlit. Napětí roste a jediný, kdo si ničeho nevšimne, je sám Karas, který marně přemýšlí jak celou situaci rodině sdělit co nejšetrněji. Zmatek vyvrcholí ve chvíli, kdy je Karas celou rodinou tajně sledován, kterak v noci pokradmu opouští Věřin pokoj.
On, doktor filozofie Alois Pech, je neprůbojný a nesamostatný maminčin mazlíček, který pracuje jako vězeňský knihovník. Ona, Marcela Johnová, je sebevědomá, energická a úspěšná dívka z vyšší společnosti. Zatímco ona žije ve velkém světě, obklopena přepychem a ctiteli, on poklidným, skromným životem se svou starostlivou maminkou. Seznámí je zcela náhodný noční telefonát, který z Marcellina bytu vytočí jeden z jejích hostů. Přestože je pro ni mile neohrabaný muž především zábavným zpestřením života plného radovánek, Alois se do dívky zamiluje a začne vyhledávat příležitosti k dalším setkáním.
Uprostřed pouště nalezne osamělý jezdec na oslu starého muže, který leží v bezvědomí ve stínu luxusního automobilu. Jezdec naloží starce na osla a odveze ho do oázy, čímž mu zachrání život. Lékaři napíše na jeho žádost své jméno a adresu. Uplynuly dva roky a montér Lojza Králů se již dávno vrátil domů do Prahy, do bytu, který sdílí s věčně ospalým kamarádem Edou. Poštou přijde Lojzovi nabídka na koupi velmi levného auta. Proto ho nepřekvapí, když ho druhý den v továrně hledá muž s automobilem. Není to však pan Pšenička s pragovkou, ale exoticky vyhlížející Izmail el Šarif s velkou limuzínou. Jako vyslanec tamánského ostrovního království přináší pověřující listiny. Zachráněný stařec, král Tamánie, nedávno zemřel a jmenoval Lojzu svým nástupcem. Lojza nabídku odmítne, ale pak zjistí, že by mohl prospět své továrně a získat zakázku na dodávku čerpadel a také pomoci zemi, jejíž ropné bohatství chce králův příbuzný princ Abdulah prodat firmě United Oil. Lojzova snoubenka Lenka se již vidí v roli královny. Lojza získá od ministerstva zahraničních věcí souhlas s odjezdem a dokonce dostane k dispozici vilu. Vylákán do hotelu se stane montér málem obětí nájemného vraha Pouparda, Abdulahova agenta. Lojza nakonec na ostrov neodjede. Tamánský lid povstal a prohlásil zemi republikou.
Podnikatel Fred Baron chce spáchat sebevraždu, protože nemá na zaplacení směnek a dluží panu Hallerovi peníze, které s ním prohrál v Lindeho herně. V sebevraždě mu zabrání dobrodruh Ronny a slíbí mu pomoc. V Hallerově vile, kde pátrá po dokumentech, se Ronny seznámí s majitelovou dcerou Evou. Otec ji nutí do sňatku s Lindem, který ho vydírá. Ronny zjistí, že Linde ve své herně vyrábí falešné peníze. Navrhne Baronovi, aby vyhrál peníze tam, kde o ně přišel, a slíbí Hallerovi, že dosáhne toho, aby si Eva nemusela vzít Lindeho. V herně je ale Ronny zajat a uvězněn. Mezitím Ronnyho hledá jeho sluha Valentin u Hallerů a je přepaden komorníkem Josefem. Vše vidí Eva, Valentina osvobodí a oba spěchají do herny. Ta už je obklíčena policií. Lindemu se ale nakonec podaří uprchnout v autě a unést s sebou i Evu. Pronásleduje je Ronny s policií. Evě se podaří bezpečně vyskočit z vozu těsně před havárií. Zjistí se, že Ronny není dobrodruh, ale kapitán tajné policie, který měl zneškodnit penězokaze.
Na jaře 1939 byl natočen jeden z lepších filmů československé kinematografie – "Kristián" (1939). Tato společenská komedii v režii Martina Friče vznikla podle francouzské divadelní hry "Kristian". Hlavním hrdinou je úředník cestovní kanceláře Alois Novák (Oldřich Nový), který se jednou za měsíc vydává do „velkého světa“ baru Orient. Zde se také seznámí s mladou a bohatou Zuzanou Rendlovou (Adina Mandlová). Ta prohlédne jeho dvojí život a vrátí jej do reality po boku věrné manželky Mařenky (Nataša Gollová). Zuzanina snoubence Freda hrál v tomto filmu Raoul Schránil, stejně jako v několika dřívějších filmech.Přestože námět filmu nebyl nijak objevný, vkusná realizace a oduševnělé výkony obou hlavních představitelů učinily z "Kristiána" evergreen českého filmu. "Kristián" byl uveden na meziná rodním filmovém festivalu v Benátkách a Adina Mandlová s Martinem Fričem dostala za svou roli cenu ministra průmyslu a obchodu. V Kristiánovi se Adina Mandlová poprvé sešla s vycházející hvězdou Natašou Gollovou, která pak v letech 1939 - 1943 hrála hlavní role v šestnácti filmech a v šesti z nich hrála spolu s Mandlovou. Mandlová s Gollovou se v soukromém životě staly přítelkyněmi, jak o tom vypráví Adina Mandlová ve svých pamětech, přestože v době druhé světové války se dělily o přízeň jednoho muže (německo - český producent Willy Söhnel). Kristián měl premiéru 8. září 1939 a v premiérovém nasazení byl uváděn pět týdnů. Po druhé světové válce byl film uveden znovu, ale tehdy z něj byly vystřiženy některé scény Adiny Mandlové s Járou Kohoutem. Název filmu na originálních úvodních titulcích: "Kristian". V dobových popiscích i v jiných písemných materiálech: "Kristián". Bytové zařízení dodaly Spojené UP závody.
Starý úředník, oficiál Borman, úřaduje ve sklepních kancelářích Pozemkového úřadu společně s dalšími oficiály a aktuáry. Mezi jeho kolegy je i mladý a pohledný doktor Marek, jehož přichází navštívit kamarád, inženýr Rudík. Objektem jejich společného zájmu se stanou dvě mladé ženy, objevující se za oknem protějšího domu. Jednou z nich je slečna Irenka, dcera ředitele jejich úřadu, druhá je Nasťa, přítelkyně pana ředitele. Když se koná slavnostní večírek na počest prezidenta úřadu, je pro nedostatek mužů, kteří by dělali dámám společnost, pozván také doktor Marek a protože ředitel je vášnivý karbaník, je přizván také Borman, jako třetí do mariáše. Zatímco Marek udělá dobrý dojem na ředitele i jeho choť, a padne do oka také slečně Nastě, odehrává se u stolku pravá karetní bitva. Přestože dostal Borman od pana ředitele instrukce, neřídí se jimi a dokonale v kartách obehraje vysokého představeného. Právě jeho nepodlézavost však udělá na pana prezidenta velký dojem. získá si tím jeho důvěru a nakonec je jmenován generálním tajemníkem celého úřadu...
Profesor Suchý, který byl přeložen do nového působiště Paganova, jest očekává na nádraží deputací septimánek, jimž má býti novým třídním. Představy studentek o novém ideálním třídním profesoru se poněkud změní, když z vlaku vystoupí sice mladý muž, ale zaostalého, ba komického zevnějšku... [dobový program]
Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor staromládenecky žije. Studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku. To se jí podaří při školním představení, kde zastoupí v roli svou profesorku Plášilovou. Mladý profesor začíná mít o Věru zájem, ale vadí mu její flirtování s Rudolfem Junkem, majitelem panství. Dívka však ve skutečnosti nesmělého učitele miluje. Při krátkém pobytu v Praze se z Karla Suchého péčí jeho přátel stává elegán. Získané sebevědomí mu dovolí opětovat Věřiny city. Zároveň se ukáže, že Junek je podvodník. [NFA.cz]
