Ropný magnát Cyrus Brittle (James Finlayson) nemá zrovna šťastný den. Ráno se od věrného sluhy (Oliver Hardy) dozvídá, že se předchozí noci, jsa ovlivněn alkoholem, kvapně oženil, a záhy je vykutáleným příbuzenstvem nevěsty vydírán. Na pomoc spěchá rodinný advokát (Stan Laurel), jehož nápad uchýlit se na delší dovolenou do ústraní přímořského letoviska není zrovna z nejlepších.
Klidná neděle strávená doma po boku milované ženy, lze si představit lepší idylku? Hardy má o dnešním programu jasno, takže ho návštěva golfuchtivého kamaráda Laurela příliš nepotěší. Když předstírání vlastní nepřítomnosti nevyjde, svobodný kamarád proklouzne dveřmi a začne v bytě páchat neplechu, manželka nervově nevydrží a oba pány raději pošle provětrat se na green. Dnes však v klubu hrají pouze foursome, a tak naši golfisté musí před závěrečným patováním nejprve sbalit dvě slečny. Hra ani okolnostmi vynucené rande ovšem neprobíhá plně podle představ.
Starší manželský pár Barkley (Victor Moore) a Lucy (Beulah Bondi) Cooperovi se ocitne v těžké finanční situaci a přijde o své bydlení. Musí se spolehnout na svých pět dětí, žádné z nich ale není ochotné se o oba rodiče postarat.
Laurel a Hardy tentokrát skládají bobříka odvahy, když se nechají šíleným profesorem Padillou experimentujícím za hranicí zákona s lékařskou vědou najmout na loupež lidského těla přímo ze hřbitova. Netuší, že profesorův sluha je tajný detektiv, který se rozhodl jim jejich malou brigádičku trochu okořenit.
Potřebujete narychlo dostavět dům? Žádný problém pro profesionální dokončovače Stana a Ollieho, kteří mají od majitele hrubé stavby slíbeno 500 dolarů za rychlou práci. Naneštěstí se staveniště nachází nedaleko nemocnice, takže je zapotřebí snížit všechen hluk na minimum. To se snadno řekne…
Komedie DUCK SOUP byla vzhledem k situovanosti děje do "vládních kruhů" fiktivního státu Freedonie často označována za politickou satiru, které se však Marxové, věřící v "čistý humor", vyhýbali. Název DUCK SOUP je opět komplikovanou slovní hříčkou. Vedle doslovného významu Kachní polévka, který je také hned v úvodu ilustrován záběrem na kvákající kachny v kotlíku s vodou zavěšeném nad ohništěm, asociuje další eventuality, jako jsou "bezva džob" nebo "trouba". Hrdinou je totiž potřeštěný pan Rufus T. Firefly (toto příjmení lze výstižně převést jako Plašmuška), kterého bohatá paní Teasdaleová (v podání Margaret Dumontové) prosadí jako diktátorka Freedonie, jejíž státní rozpočet sama financuje. Situaci Fireflye komplikuje uhlazený a stále intrikující vyslanec vedlejšího státu Sylvanie, který usiluje o ruku této bohaté ženy.
Sylvanie k různým intrikám nasadila své agenty: vedle svůdné dívčiny jsou to především Harpo se svými houkačkami za pasem jako Pinky a Chico jako Chicolini. Ti však svým zmatkářství, způsobí více škody než užitku. Když je Chico dopaden a má být souzen, Firefly se nečekaně ujme jeho obhajoby, a dokonce mu svěří ministerstvo války. Civilní Zeppo Marx hraje Fireflyova adjunkta. Celý film vrcholí bláznivou scénou nadšeného celostátního plesání nad vyhlášením války, kdy Marxové doprovázeni mohutným davem divoce křepčí. Karnevalový dav provolávající "Ať žije válka" připomíná jakousi směsici náboženské extáze a silvestrovského třeštění.
V tomto krátkometrážním filmu chtějí dva boháči sezdat své děti, jimž se tento nápad pranic nelíbí...
Charley Chase cvičí na roli Romea. Zjistí ale, že v punčochách vypadají jeho nohy moc hubené a tak si je vycpe mořskou houbou. Nohy má pak skutečně svalnaté a vypadají moc dobře. Ovšem jen do doby, než chytře uprchne policistovi přes trávník plný vodních zavlažovačů. Houba na nohách se mu samozřejmě nacucá, Charley sotva chodí a zoufale ze sebe vodu ždímá. Když si ve dvoupatrovém autobuse sedne, voda z něj stále teče, a to přímo na hlavu muži o patro níž. Ten málem omdlí, když to jde nahoru vyřešit a spatří Charleyho, jak z něj crčí voda, zatímco si hraje na klíně s miminkem, které měl zrovna někomu podržet.
Koho z nich to vlastně napadlo, dům od domu prodávat vánoční stromky? Jedno je jisté, v kalifornských ulicích osázených palmami Laurel a Hardy se svým obchodním artiklem díru do světa rozhodně neudělají. Setkání s poněkud přecitlivělým majitelem domu ústí v sled vzájemných naschválů, pečlivě zaznamenávaných místním strážcem pořádku.
Zhruba hodinový film, kde nám režisér celé série šokujících dokumentů FACES OF DEATH John Alan Schwartz s pseudonymem a v přestrojení poodhalí některé zajímavosti. Dozvíme se, jak velký je podíl tzv. „fake“ sekvencí. Dále pak třeba i to, že lidé často na záběrech poznávají své mrtvé příbuzné (jako příklad uvede scénu z FACES OF DEATH 1, která se odehrává v pitevně a dotyčného poznali podle malého tetování na rameni). Snímek si spíše než na vysoké výpovědní hodnotě zakládá na tom, aby určité věci stále zůstaly zahaleny jistým tajemstvím.