Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games.
Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně - dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze samotného pekla. V jejich původním plánu totiž zastává jídlo jen nepatrnou roli. Oni si přišli hlavně hrát. Moc ošklivě hrát. A jejich sadismus, byť úmyslně nezobrazovaný v plné síle, nezná hranic. V hlavních rolích znepokojivé a drsné exhibice zla se představují Arno Frisch, Frank Giering, Susanne Lotharová, Ulrich Mühe a další.
Nemecký novinár Philip sa na letisku v Spojených štátoch zoznámi s mladou ženou a jej deväťročou dcérou Alicou. Matka ho poprosí, aby dcérku na chvíľku postrážil, čoskoro však vysvitne, že Philip sa bude musieť o Alicu starať oveľa dlhšie, ako pôvodne predpokladal. Obaja sa tak vydávajú na cestu, na ktorej hľadajú starých rodičov dievčatka. Prvý veľký film Wima Wendersa je zároveň úvodným dielom jeho voľnej trilógie cesty, kam patrí spolu so snímkami Falošný pohyb a V behu času.
Road-movie o priateľstve a hľadaní strateného domova od režiséra filmu Nebo nad Berlínom Wima Wendersa.
Jean Riviere je celosvětově vyhlášený porodník. Na jeho klinice rodí dámy z těch nejbohatších kruhů. Jean má krásnou ženu, dospívající dceru, ale také mnoho vedlejších vztahů, některé na delší dobu, jiné na jedinou noc.
Jeho klidný a sobecký život přeruší telefonát, který mu vyhrožuje smrtí. Riviere pátrá po motivu hrozby, až mu neznámý připomene jednu noc, na kterou už dávno zapomněl a která pro něj nic neznamenala. Riviere hledá někoho, kdo by s ním sdílel jeho obavy a podpořil ho, ale...
Film je adaptací románu známého spisovatele Georgese Simenona.
Nedaleko vesničky ve francouzských horách blízko švýcarských hranic je zavražděna bohatá mladá žena z Paříže. Vyšetřování vede vyšetřující soudce Larcher. Jeho podezření se soustřeďuje kolem samoty nazvané Spálené stodoly, kde žijí dvě generace rodin. Ústřední postavou je padesátiletá Rosa, která má na statku rozhodující slovo. Její autoritu uznává celá vesnice, její děti se jí bojí a manžel se uzavřel před světem i před ní v dílně, kde opravuje hodiny. Larchera Róza přitahuje, ví, že má před sebou nejen tvrdého protivníka, ale především silnou osobnost: "Silná, že by mohla krýt poklesky svých děti, ale natolik přímá, že by to nebylo možné." Krizová situace, jakou je podezření z vraždy obnažuje rodinné rozpory a věci nikdy nevyslovené.
Polský film z doby druhé světové války líčí odboj mladých polských vlastenců proti okupantům. Na postavě Stacha, vedoucí illegální skupiny Doroty, Jaši a dalších sledujeme hledání odbojové cesty, omyly i nekompromisní postoj, se kterým se posléze mladí lidé postavili neohroženě proti fašistům a které smrt kamarádů jen posílila v jejich spravedlivém boji. (FILMOVÝ PŘEHLED 34 / 1955)
Do horské boudy v Tatrách přijel podivný host. V jídelně uráží hosty: vdovu po horolezci Terezu, lékařku Annu, studenty, filozofa Augustina, rodinu funkcionáře Jindřicha. Příštího dne zmizí a po náročném pátrání je nalezen málem zmrzlý v horách. Je to intelektuál na vrcholu kariéry, který utekl z psychiatrické léčebny a který si úzkostné stavy kompenzuje agresivitou. Zoufale bloumá po nemocnici, až své zubožené tělo pomalu přesune přes parapet okna... V metaforickém závěru se muž v nemocničním pyžamu brodí sněhem k horám, kde chtěl ukončit své duševní utrpení.
Bezproblémové přátelství zpravidla trvá tak dlouho, dokud je neprověří zátěžová situace. Přesvědčí se o tom i hrdinka tohoto příběhu, která se v těžké životní situaci obrátí na své kamarádky, když odhalí manželovu nevěru, ale s překvapením zjišťuje, že je obtěžuje už jen vyslechnout ji, natož pomoci. Režisér Štefan Uher však nedospěl dál než ke zjednodušující, zbanalizované historce, která není s to postihnout niterná dilemata, nepomohlo mu ani obsazení dvou oblíbených českých hereček.
Vychovávat cizího chlapce je náročné, protože sbližování s novými rodiči probíhá složitě, každý v rodině má své představy a různá očekávání...
Psychologický dramatický příběh zdravotní sestry a těžce nemocného automobilového závodníka a továrního jezdce... Autoři scénáře silně pozměnili předlohu (tam je hrdina novinář a nemá naději na vyléčení), ale hodnoty z výsledného díla to nepozvedlo.
Poznali se za války v partyzánském oddílu, zamilovali se do sebe a po osvobození se vzali. On i ona se snažili co nejvíce se uplatnit, nedoceňují však, jak oběma narůstá zaneprázdněnost pro povinnosti v novinách i hereckou vytíženost. Někdejší předsevzetí se rozplynula, mezi oběma partnery narůstá nesoulad, žena kvůli práci svého muže zanedbává a on hledá východisko z osamění v náručí milenky. Východisko je samozřejmě moralizátorské: ustoupit musí oba, aby manželský svazek zůstal zachován. I když tento snímek zůstal pozapomenutý, i dnes upoutá důrazem na psychologickou drobnokresbu, na věrohodně rozvinuté portréty lidských povah, určených hlavně svými city a nikoli ideologickými vzorci. Role mladého manžela se s překvapivou přirozeností zhostil Ladislav Chudík.
