Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost.
Jiřina Šejbalová ztvárnila ctihodnou dámu, která po mnoha desetiletích strávených v Německu přijede do Prahy, aby se tam setkala se svými příbuznými i známými. Dovídá se nelichotivé informace o chování svého muže za německé okupace, postihnou ji zdravotní potíže, ale ani dcera nemá zájem matce pomáhat... Ve filmu měla zazářit právě Šejbalová, avšak vinou schematického, neživotného příběhu i dramaticky ploché realizace zůstává její výkon matný.
I delikventní mládenec najde své místo v životě i v práci, když mu v pomohou zkušení dělníci dobrým slovem i příkladem... Výrazně nabádavý film je naivní ve svém výchovném zanícení, stěží jej mohl brát někdo vážně už v době vzniku. Zobrazení mladých lidí a jejich převýchovy, na jejímž konci se skví přijetí komunistických ideálů, však splňuje politické požadavky doby vzniku.
Mladý vězeň, jenž se pokusil o sebevraždu, získá několik dnů volna, aby se zotavil. Vypraví se do míst spjatých s jeho mládím, během krátké dovolené se seznámí s osamělou vesnickou učitelkou. Zaujme zvláště herecké ztvárnění, plně soustředěné na přiblížení vnitřních dilemat... Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být do kin uveden kvůli účasti Kristýny Hanzalové, Československé Miss 1969, která před premiérou filmu emigrovala.
I malé děti mohou postihnout velké starosti, třebaže nemusí úplně rozumět trápení dospělých. Vnímavá učitelka však vycítí z vyprávění malé holčičky, že tatínek odjel a maminka těžce onemocněla, závažné náznaky něčeho tragického a začne sama zjišťovat, co se děje... Film ovšem není určen pro dětské publikum, má naopak oslovit generaci jejich rodičů a prarodičů, ale počíná si způsobem velice melodramatickým. Tezovitě, nepřesvědčivě napsaný scénář předkládá dialogy i zápletky jen stěží uvěřitelné.
Špičkový reportér a producent populární televizní show 60 minut Lowell Bergman (Al Pacino) získá důkazy o tom, že zástupci velkých tabákových koncernů křivě přísahali před soudem. Naprosto důvěryhodným zdrojem informací ze zákulisí tabákového průmyslu je Jeffrey Wigand (Russell Crowe), který se ve zlém rozešel se svým zaměstnavatelem a rozhodl se říci pravdu o škodlivosti a návykovosti kouření před televizními kamerami. Skutečnost je totiž mnohem horší než je obecně známo. Tabákové společnosti obviní Wiganda z porušení smlouvy o mlčenlivosti. Žaloba je jen částí nevybíravého psychického nátlaku, kterému Wigand s pomocí reportéra Bergmana čelí. Ve svém přesvědčení vytrvá, i když se jeho život postupně rozpadá, přijde o majetek a manželka požádá o rozvod. Stejně těžká zkouška ale čeká i na Lowella Bergmana. Když je pořad konečně připraven, zatrhnou jeho odvysílání šéfové televizní stanice, obávající se miliardové žaloby ze strany tabákových koncernů. Bergman se postaví za svého informátora a pustí se do nerovného, zdánlivě předem ztraceného boje o právo veřejnosti znát pravdu.
Právník Emil Fencl odešel do důchodu a vrací se z venkovského působiště do Prahy, do své vily, ve které bydlí jeho synovci, Karel s manželkou Jitkou a svobodný Michal. Ve vlaku se seznámí se sympatickým kriminalistou Kudrnou. Michal, nepříliš úspěšný motocyklový závodník, přijede pro strýce na nádraží. Z hovoru je zjevné, že na Karla, úspěšného vědce, který má brzy odjet na kongres do USA, velmi žárlí. Po jejich příjezdu k vile dojde k tragedii. Stisknutí zvonku vyvolá výbuch plynu a následný požár. Karel je nalezen ve svém pokoji mrtev. Zdá se, že si sám vzal život. Vyšetřovatel kapitán Kudrna zjistí, že Karel pracoval na mimořádném objevu luridia a neměl žádný důvod k sebevraždě. Přesto se nepodaří prokázat opak. Jitka se vrací ze služební cesty a je zprávou o smrti svého muže zdrcena. Michal se vyšetřovatelům přizná, že možná bratra zasáhlo, když mu řekl o své lásce k Jitce. V trezoru je nalezeno zařízení na výrobu mikrofilmů. I když je případ zdánlivě vyřešen, Emil s Jitkou podezřívají Michala z vraždy a postupně se jim vše potvrdí. Závistivý neúspěšný mladík chtěl bratrovi tajně ukrást dokumentaci vynálezu a výhodně ji zpeněžit. Když byl Karlem přistižen, omámil ho a naaranžoval sebevraždu. Stejným způsobem se nyní pokusí zbavit švagrové a strýce. Poté odjede na motocyklové závody. Emil však jeho plán odhalí a zachrání sebe i Jitku. Když Michal vidí oba svědky a plánované oběti dalšího zločinu stát u startu, úmyslně při závodě havaruje a zabije se.
Lze sáhnout po štěstí zaplacené lidským životem? Film je na onu dobu ztvárněn neobvyklými výrazovými prostředky moderní filmové řeči: skryté symboly, minimální dialogy, ruchy a původní hudba Giuseppe Becceho jsou zcela podřízeny prokomponované skladbě scén, připomínající jiný Machatého slavný němý film EROTIKON (1929). Mezinárodní proslulost tohoto díla je značná a téměř se podobala skandálu. Na festivalu v Benátkách získal film ocenění za režii, zároveň byl však prohlášen Vatikánem za nemravný a škodlivý. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala v 30. - 50. letech hollywoodskou star Hedy Lamarr. Film byl vydán v české, rakouské a francouzské verzi. NFA archivuje českou (2391 metrů) a rakouskou (2010,5 metrů) kopii. Film byl uveden na II. MFF v Benátkách roku 1934 a získal Cenu města Benátek.
Za deštivé noci poskytne železniční hlídač nocleh elegantnímu cestujícímu, kterému ujel vlak. Když je hlídač odvolán do služby, zůstane George, jak se cestující jmenuje, s jeho dcerou Andreou v domku sám. Na Andreu mladý světák velmi zapůsobí a ještě téže noci mu dívka podlehne. Ráno George odjede. Andrea po čase zjistí, že čeká dítě. George pokračuje ve městě ve svém nevázaném životě a stýká se důvěrně především s vdanou paní Gildou. Když dostane od hlídačovy dcery dopis, že je těhotná, pošle jí peníze. Andrea odjede do města, aby tam tajně porodila. Dítě se však narodí mrtvé. Andrea se později provdá za muže, který ji zachránil na opuštěné cestě před znásilněním. Andrea mu dala vlastní krev pro nutnou transfuzi po zranění, které mu násilník způsobil. Jednoho dne se náhodou ve společnosti svého manžela setká s Georgem, který ji začne znovu svádět. Záhy se i v mladé ženě probudí znovu dřívější touha, opouští manžela a chce odejít s Georgem. V jeho bytě je svědkem výstupu Gildina muže s Georgem a s hořkostí si uvědomí, že George má další milenky. Žárlivý Gildin muž Georga zastřelí. Andrea se vrací domů ke svému muži, jehož lásky si nyní mnohem víc váží.
Kedži Watanabe celý život pracoval ako úradník na tokyjskej radnici. Za tridsať rokov vernej služby sa prepracoval až na miesto vedúceho oddelenia. Jeho celý život je len práca medzi štyrmi stenami kancelárie a vysoké stohy papiera na oboch stranách písacieho stola. Jedného dňa sa však pán Watanabe dozvie niečo, čo mu už nedovolí žiť svoj život tak ako predtým. Je smrteľne chorý a zostáva mu nanajvýš šesť mesiacov života. Uvedomí si, že za tých tridsať rokov nič nedosiahol, že žil iba pracovným stereotypom a neporozumením v kruhu rodiny. Tvárou v tvár smrti začne sám sebe klásť otázky o zmysle existencie a rozhodne sa zanechať po sebe na svete stopu. Muž, ktorého každý poznal ako zatrpknutého pesimistu, sa razom premení na láskavého človeka plného nádeje, ktorý s entuziazmom bojuje za výstavbu detského ihriska v chudobnej mestskej štrvti. To má byť jeho odkaz svetu, zmysel a naplnenie jeho životného putovania.
Najznámejší japonský režisér Akira Kurosawa vytvoril svojím filmom Žiť dielo hlbokého humanizmu a porozumenia pre človeka, ktorému vedomie vlastnej smrteľnosti umožní mysticky prezrieť, pochopiť a precítiť lásku k životu.
