Český umělecký film ze současného života. Je to příběh poctivého učitele, proti kterému se - právě pro jeho nebojácnou poctivost, odporující neupřímnosti a podvádění - postaví veřejné mínění. Učitel Pelikán nežil se svou ženou ve šťastném manželství. Řekli si, že se na čas rozejdou a Pelikán se dal přeložit do malého moravského pohraničního města Milonic. Poměry na jeho novém působišti byly - především vinou mladého a ve své ctižádostivé agilnosti nepoctivého ředitele školy - víc než nezdravé. Pelikán se nedal odstrašit vyhrůžkami ani přemluvit radami více-méně dobře míněnými. Odvážně se pustil do boje proti všem: řediteli, učitelskému sboru i rodičům svých žáků. Ve chvíli, kdy jeho poctivý zápas o správnou výchovu dětí sliboval první úspěchy (podařilo se mu získat si své žáky a „napravit" dosud nepochopeného Lojzíka Kotačku), však podlehl zákeřnosti a špíně lidské zloby. Přes probouzející se vzájemný milostný cit k mladé učitelce Andulce Novotné opustil Milonice a vrátil se jako na duši raněný člověk do svého dřívějšího života. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1957)
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel.
Převzetí moci komunisty v únoru 1948 se odráželo v různých postojích i v rámci jedné rodiny. Zatímco mladičká studentka přejímá zásluhou svého uvědomělého milence správný třídní postoj, její otec se ke komunistům hlásí jen z vychytralosti. Dívka se posléze odhodlá mu vytknout jeho kariéristické smýšlení... Film vznikl na vedlejší motivy z Otčenáškovy knihy "Občan Brych".
Film je psychologická štúdia o hľadaní hodnôt v živote súčasnej tridsaťročnej zdravotnej sestry Sone, ktorá sa rozhodne prerušiť stereotypný chod svojho manželstva. Chce sa zbaviť pretvárky a prázdnoty, ktorá ju obklopuje. Aj za cenu omylov hľadá vlastnú zodpovednosť k životu.
Slovenská psychologická dráma. Príbeh človeka, ktorý sa ocitne v nemocnici s podozrením na vážnu chorobu. Prehodnocuje svoj doterajší život a jeho strenutia s blízkymi i cudzími ľuďmi vytvárajú aj obraz spoločnosti 6O tych rokov, plných nádejí i dezilúzií. Autor - nastoľuje tu základné problémy ľudského bytia, otázky slobody, samoty, nekomunikatívnosti, hľadania vlastnej identity hrdinov a ich miesta v spoločnosti.
V sérii dojemných i poučných dívčích románků, které vznikaly v 70. letech, patří Velké trápení mezi ty zdařilejší. Odehrává se v dětském domově a líčí osudy dospívající dívky, která se chystá prožít prázdniny s otcem. Avšak nadále hledá citové jistoty - od otce prchá k matce... Film, na jehož scénáři se měl podílet v té době zakázaný dramatik František Pavlíček, se docela naléhavě zabývá neblahým dopadem rozpadlé rodiny na dětskou psychiku.
Domov mládeže pro "morálně narušené" nezletilé. Ředitel ústavu Pavlata prosadí předčasné propuštění Pepíka Adamce, kterého si váží pro jeho upřímnou snahu a dobré pracovní výsledky. Chlapec těžce nese nečestné a nepoctivé jednání dospělých v novém zaměstnání i v rodině. Po čase se musí do domova vrátit. Pavlata rezignoval a odchází... Nové vedení znovu zavádí osvědčený tuhý režim. Málo výrazný pokus o kritiku morální a etické krize společnosti.
Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.
Režisér Gajer po dlhej niekoľkoročnej prestávke od svojho posledného filmu sa rozhodol neriskovať a siahol po Škvoreckého predlohe, pre ktorú angažoval osvedčených hercov. No adaptáciou predloha oveľa viac stratila, než získala. V centre príbehu stojí slečna Lenka Stříbrná. Príťažlivá, no trochu zvláštna mladá žena. Telocvikár Vašek je nesmelý a v styku so ženami veľmi neobratný. Požiada preto svojho priateľa, redaktora Karla o pomoc. Skúsený zvodca sa ochotne chopí príležitosti a snaží sa Lenku získať pre seba, no všetky jeho snahy stroskotávajú na jej neústupnosti. Postupne táto komediálne ladená ľúbostná etuda ústi k dráme. Tá vrcholí na redakčnom večierku na Slapskej priehrade, kde sa neočakávane stretávajú všetky postavy príbehu a redaktor Leden konečne pochopí o čo išlo vo flirte slečne Stříbrnej.
Pan Žemla si po letech dřiny otevře vlastní krám a je rád, když se jeho zákazníci projevují jako přátelé. Na svou důvěru a na neuvážený sňatek se sobeckou dcerou z “dobré” rodiny těžce doplatí. Když si uvědomí, že ho všichni využívají, spáchá sebevraždu...Scenárista Wasserman při přepisu románu do podoby filmového scénáře nechal beze změny děj, ale přeskupil těžiště některých románových postav ve snaze vyzdvihnout postavu rytmistra Kyllijána, kterého hrál Vlasta Burian. Na rozdíl od scénáristy Wassermana, režie Martina Friče kladla důraz především na postavu kupce Žemly v podání Františka Smolíka. Aby film nebyl stále stejný, kameraman snímal herce z nejrůznějších úhlů, včetně žabí perspektivy, a také byla zajímavá střihová technika. Architekt Kopecký postavil podle dobových fotografií věrnou kopii Václavské ulice, zahradní restaurace Na Slovanech i Žemlova krámku.
Konflikty v rozvráceném manželství jednoho pilota vrcholí právě v okamžiku, kdy na mezinárodní letecké linky jsou zaváděny sovětská trysková letadla. Naivní psychologické drama se tu objímá s naivním obdivem vůči nejpokrokovější letecké technice.
