Válečné drama natočené v roce 1966 nezávislým filmařem Kennethem Richardsonem přináší krvavou realitu bitvy muže proti muži. „Bylo nás deset. Deset amerických vojáků vyslaných do sebevražedné akce. Stalo se to v lednu 1945. Zbývalo už jen pár posledních měsíců krvavých jatek. Války však nekončí posledním vypáleným výstřelem. Stejné to bylo i v naší akci, jejímž cílem bylo zničení nepřátelské radarové stanice kdesi na severu Francie. Od začátku do konce panoval zmatek. Vedli nás zbabělý poručík a seržant toužící po slávě. Nebyli mezi námi žádní hrdinové. Hrdinou se totiž člověk nenarodí, hrdinou se stává a odvaha roste ze zoufalství a z nutnosti. Měli jsme jen jedinou naději: prvek překvapení.“
Tarik je taxikářem v Los Angeles, má přítelkyni a celkem spokojený život. Během války v Bosně jej nechal srbský velitel Pavle utéct ze zajetí, a teď jej hledá, aby mu Tarik prokázal něco na oplátku...
Snímek Nicka Broomfielda líčí tragédii z listopadu 2005 ve městě Haditha, kde Iráčané spáchali atentát na příslušníka US Navy. Americké síly NATO v odvetné akci postříleli čtyřicet mužů, žen i dětí z okolí. Film nelíčí účastníky iráckého odboje pouze jako teroristy, ale také jako otce od rodin, přátele či patrioty, kteří se nechali využít krvavou rétorikou islámských extremistů. Příslušníky vojsk představuje jako obyčejné kluky, kteří nezvládají svou roli, strach ani stres. Uniformovaní chlapci se prohánějí ulicemi města za zvuků tvrdé muziky a ochutnávají adrenalin hry na vojáčky, jež se v okamžiku krize promění v tragickou realitu.
Litva, 1942. Posledních několik tisíc Židů přežívá v sedmi blocích vilniuského ghetta, dokonale izolovaných od okolního dění druhé světové války. V tomto malém světě šéfuje sadistický mladíček Kittel, nacista jenž rozhoduje o životě a smrti člověka prostým pohybem palce. Kromě toho má však v oblibě umění, a tak když v jedné z Židovek objeví bývalou operní hvězdu, neváhá nechat uvnitř ghetta obnovit divadelní soubor. O představení je obrovský zájem, ale atmosféra je kvůli přítomnosti Němců příliš napjatá. Někteří Židé z dění v táboře dokonce profitují. Když však Německo začne na východní frontě prohrávat, osud ghetta je zpečetěn...
Pětadvacetiletý David se vrátil z vojenské služby v Afghánistánu. Jeho přítelkyně a matka ho srdečně uvítaly a v očích svého brášky je hrdina. I když se znovu zapojil do normálního života, válka ho psychicky poznamenala. V noci nedokáže ze strachu před hrůznými sny zamhouřit oči. Klasickou premisu film rozvádí do příběhu otevírajícího téma neochoty a především strachu mluvit o bolestivých a traumatizujících zážitcích, a to nejen ze strany traumatizované osoby, ale také ze strany jejího okolí. Scenáristka Johanna Stuttmannová příběh sepsala na základě osobní zkušenosti s navrátilcem z války v Kosovu a následného dlouhodobého výzkumu mezi rodinami, jejichž členové se vrátili psychicky poznamenaní z dalších válečných konfliktů.[Zdroj: Febiofest 2008]
Dokument HBO nás zavádí do válkou zničeného Konga, kde od r. 1998 byly statisíce žen znásilněny vojáky z obou znepřátelených stran. Filmařka Lisa F. Jacksonová natočila strhující snímek o traumatizovaných obětech násilí, jež strach a zahanbení nutí mlčet.
Dokument z původní produkce HBO nás zavádí do válkou zničené Demokratické republiky Kongo, kde od roku 1998 zahynuly čtyři miliony lidí a statisíce žen bylo uneseno, znásilněno a mučeno nejen zahraničními vojáky, ale i těmi, kdo je měly chránit - členy konžské armády. Filmařka Lisa F. Jacksonová, držitelka ceny Emmy, která byla v pětadvaceti sama znásilněna třemi muži, se se štábem vydala hluboko na území Konga, aby zjistila, co se tam stalo a proč. Hovořila nejen s mírovými aktivisty, lékaři a se dvěma skupinami násilníků, kteří jsou stále vojáky konžské armády, a o tom, co dělali, vyprávějí s děsivou upřímností, ale hlavně se setkala s traumatizovanými oběťmi znásilnění. Se ženami, které sice za své ponížení nemohou, ale rodiny i společnost je považují za pošpiněné a zavrhují je. Strach i zahanbení, jež ty, co znásilnění přežily, dodnes prožívají, je nutí mlčet a svět je k jejich utrpení lhostejný…
Hvězda nezávislého dokumentaristy Morgana Spurlocka se naplno rozzářila v roce 2004, kdy uchvátil svět svým dokuexperimentem Super Size Me, v němž se vtělil do špatného svědomí většiny Američanů a celý měsíc se s fatálními důsledky stravoval pouze v řetězci McDonald's. Pozici autora, vypravěče a zároveň protagonisty svého díla zopakoval hned v dalším celovečerním projektu - Kde se sakra skrývá Usáma bin Ládin? Ústřední téma filmu je stejně jako v Super Size Me demonstrováno na jediném modelovém experimentu: téma životního stylu Američanů osvětloval v předchozím filmu experiment s McDonald's, téma světové (ne)bezpečnosti demonstruje experiment s pátráním po muži, který de facto za současný stav věcí zodpovídá: po Usámovi bin Ládinovi. Režisérova přítelkyně jednoho dne otěhotní, a pokud Spurlock nechce přivést svoje dítě do nebezpečného světa, zbývá mu pouhých devět měsíců na to, aby vypátral Usámu bin Ládina a pořádně mu promluvil do duše. Po absolvování nezbytného výcviku se Spurlock vydává na arabskou odyseu zahrnující Maroko, Egypt, Palestinu, Jordánsko, Saúdskou Arábii a samozřejmě Afghánistán a Pákistán. Na své cestě je konfrontován s obyčejnými muslimy, stejně jako s islámskými aktivisty a lidmi z širšího okruhu spolupracovníků Al-Kajdy. Naivním refrénem je otázka „Kde se sakra skrývá Usáma bin Ládin?", která Spurlocka zavede až do legendární skalní pevnosti Tora Bora, odkud bin Ládin dokázal zmizet americkým jednotkám.
Humorně-heroické Spurlockovo pátrání je pouhou zástěrkou pro zásadní téma tohoto filmu, kterým je pokus o reflexi rozdílů mezi křesťanským a muslimským světem na počátku 21. století. Během své road-movie Spurlock postupně zjišťuje, že termíny jako „válka proti terorismu" a „osa zla" jsou pouhými nástroji mediální propagandy západního světa a představují ekvivalent k podobným heslům islámských radikálů a fundamentalistů. Mezi těmito pršícími hesly pak kličkují obyčejní lidé, jejichž hlavním zájmem je jejich rodina. K nim se v závěru přidává i Spurlock, který opouští stále nebezpečnější pátrání a vrací se ke své ženě.
Spurlockem neplánovaný epilog k tomuto filmu napsala elitní americká jednotka U. S. Navy SEALs dne 2. 5. 2011 v pákistánském Abbottabádu. -
Jan Jílek
Jediná možnost, jak se ubránit stále agresivnější nadvládě Číny, je pro Koreu nová zbraň. Zbraň tak mocná, aby si dokázala poradit s několikatisícovou armádou. Korejci ale mají přísný zákaz vyvíjet nové zbraně, vše tedy musí probíhat v naprostém utajení. A to není jediný problém. Konstrukční plány se dostaly do rukou nepřítele. Je nutné získat je zpět dřív, než Číňané zjistí, co vlastně drží v rukou. Proniknout do pečlivě střeženého paláce je však téměř nadlidský úkol. Dokážou to jen ti nejlepší.
Príbeh troch žien, sestier Anny a Mony a ich kamarátky Ruth. Jedna sa chystala študovať veterinárstvo v Osle, druhá chcela svadbu a rodinu, tretia študovala teológiu. Lenže v ich rodnom Fínsku prepukne Zimná vojna (talvisota) a ony sa spolu s ďalšími Fínkami stávajú dobrovolníčkami v organizácií Lotta Svärd. Domov sa síce dostanú, avšak o rok sa na frontu vracajú počas Pokračovej vojny (jatkosota).
Televizní minisérie HBO natočená podle literární předlohy Evana Wrighta - reportéra časopisu Rolling Stone, který jako člen 1. rozvědky námořnictva zaznamenával své zážitky z průběhu první vlny amerického útoku na Bagdád v roce 2003.
Generation Kill je televizní minisérie HBO vycházející z literární předlohy Evana Wrighta z roku 2004, která se zaměřila na prvních čtyřicet dní války v Iráku. Sedm epizod líčí skutečné osudy mladých vojáků a jejich zážitky z předvoje americké invaze, nazvané Operace Svoboda pro Irák, kdy zápolili s nedostatečnou výzbrojí, s nekompetentním vedením důstojníků i s nejasnou bojovou strategií. Ewan Wright se účastnil této válečné operace jako člen 1. rozvědky námořnictva a napsal o jejím průběhu řadu článků pro časopis Rolling Stone.
Seriál těží též ze zážitků dvou vojáků, kteří se této operace osobně zúčastnili - jsou to seržant Eric Kocher a kaprál Jeffrey Carisales, kteří při natáčení působili jako konzultanti. Třetí člen rozvědky, seržant Rudy Reyes, jenž v seriálu vystupuje, hraje sám sebe. V hlavních rolích uvidíme Alexandra Skarsgarda, Jamese Ransoneho, Starka Sandse, Lee Tergersena, Jona Huertase ad.
