Sovětský umělecký film zachycující tvrdou skutečnost prvních hodin a dní Velké vlastenecké války. Líčí nekonečné hrdinství sovětských lidí při obraně pevnosti Brest v červnu a červenci 1941. Brest byl těsně u hranic. Za řekou Bugem, ve vzdálenosti necelého půl kilometru, byli Němci. Nikdo z lidí ve městě a v pevnosti netušil zradu, která nechala časného rána 22. června 1941 vzlétnout nacistická letadla a bez vypovězení války hanebně přepadnout sovětskou zem. Město Brest padlo Němcům do rukou hned v prvních hodinách boje. Ale jeho pevnost, obsazená pouhou hrstkou sovětských vojáků, vydržela vzdorovat nepříteli celý měsíc. Její odpor poutal značné německé síly, které by jinak byly vrženy na podporu dalšího útoku. Hrdinní obránci brestské pevnosti padli do posledního muže. Jejich velitel, major Baturin, byl jako poslední bojovník raněn a zajat. Přežil však útrapy zajateckého tábora a dočkal se velkolepého vítězství sovětských zbraní. Mohl tak vydat svědectví o hrdinství obránců Brestu, mužů i žen, kteří bojovali a umírali pro sovětskou vlast.
(FILMOVÝ PŘEHLED 3 / 1957)
Napínavé drama o touze po životě v drastické době vrcholící druhé světové války. Zima 1942. Ruská loď převážející raněné z Archangelska se dostává pod palbu německých válečných letounů. Celá posádka umírá a přežívá pouze jeden – mladý kulometčík Andrej. S tím se však nehodlá smířit velitel fašistické letky a vydává se mladíka „ulovit“. Začíná tak boj o přežití, ve kterém bude Andrej muset překonat nejen nálety šíleného „lovce“, ale také nástrahy kruté zimy a deptající samoty.
Sovětská ponorka Štika 721 je noční můrou německých námořních sil. Železná rakev v níž je uzavřeno padesát lidských osudů. Její kapitán je výtečný stratég, lstivě unikající z nastražených sítí a bojovník nemilosrdně a účelně útočící na nepřátelská plavidla i námořní základny. Není divu, že Němci, poté co zaútočí na německý konvoj, rozpoutají na Š?astnou štiku nemilosrdný hon.
Ve své době velice výpravný válečný film kombinuje akční scény, lidská dramata prostých námořníků s klaustrofobií ponorkové války, čímž se stal se předobrazem pozdějších ponorkářských opusů jako Das Boot, či Ponorka U 571.
Na počátku května 1864, za občanské války Severu proti Jihu, uvízne v oblasti zvané Divočina jedna z hlídek michiganské kavalerie. Jejím členem je i mladý voják Unie Jim Rabb. Při jedné z divokých přestřelek Jimova milovaná klisna přivede nečekaně na svět okouzlující nevinné hříbě. Jim dostane příkaz zastřelit ho, ale rozkaz odmítne splnit. Přestože koník svým chováním může ohrozit bezpečí jednotky, vojáci časem začnou věřit, že jim přináší štěstí v boji. Pak ale hříbě i s klisnou ukradne nepřátelský voják a Jim se dá do jeho pronásledování...
Jednou v noci na trosky obsazeného města padá hořící letadlo. Na pomoc členům posádky přijde mladá Varja, která je uschová u sebe v podkroví. Varja přišla během války o matku i sestru a nyní pracuje jako uklízečka u německého velitele. Varja pečuje o zraněné letce, nosí jim jídlo i léky, je šťastná, že si má po dlouhé době s kým promluvit a může někomu pomáhat. Ale jednoho dne nacisté Varju odhalili.
Snímek byl natočen během války podle povídky Lva Slavína „Moji krajané“. Upřímný a pravdivý příběh přátelství Arkadije Dzjubina, veselého, temperamentního a odvážného mládence z Oděsy a Saši Svincova, přezdívaného „Saša z Uralmaša“. Arkadij a Saša se setkávají jako vojáci při obraně Leningradu.
Sovětský barevný film z občanské války. Zbytek rozprášeného rudoarmějského oddílu se vydal na pochod pouští Karakum k svému štábu. Mezi nimi jde i nejlepší střelkyně oddílu Marjutka, která zastřelila už čtyřicet bělogvardějců. Po cestě zajali mladého poručíka, kterého Marjutka dostala za úkol střežit. Po velkých ztrátách dorazili k Aralskému jezeru. Marjutka se vydala na lodi s poručíkem do štábu. Bouře je však zahnala na pustý ostrov. Oba mladí lidé se zde do sebe zamilovali a prožili šťastné dny. Bělogvardějci, kteří usilovně hledali poručíka, se přiblížili k ostrovu. Poručík poznal své druhy, rázem zapomněl na Marjutku a vrhl se jim radostně vstříc. Statečná Marjutka, jejíž vlastenecký cit zvítězil nad láskou, bere pušku a jedenáctýřicátý nepřítel padl mrtev do vln jezera.
(FILMOVÝ PŘEHLED 47 / 1956)
Abbého Henryho Kremera propustí nacisté jednoho dne roku 1942 ze živoucího pekla z koncentračního tábora v Dachau a pošlou ho domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa Gebhart se snaží přimět abbého Kremera, aby vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů.Začíná devítidenní válka mezi těmito dvěma muži, pro jednoho boj o moc, pro druhého boj o přežití. Gebhart, vysvěcený diákon, se ho nejprve snaží přesvědčit teologickými argumenty, když ale vyjednávání zklamou, musí nastoupit ráznější prostředky. Zvítězí v abbém hlase svědomí nebo hrůza z návratu do koncentráku? Scénář Eberharda Görnera ("Nikolaikirche") a Andrease Pflüglera ("Operation Rubikon") se opírá o skutečné události a o autobiografické zápisky lucemburského kněze - abbého Jeana Bernarda. Hlavní roli filmu, kněze Jeana Bernarda, ztvárnil německý herec Ulrich Matthes, kterého mohli diváci vidět ve filmu "Pád Třetí říše" v roli Goebblese.
Michael a Jannik jsou bratři. Michael si vybudoval slušnou kariéru v armádě, má hezkou ženu, dvě roztomilé dcerky. Jannik je černá ovce. Vrací se z vězení, právě když jeho bratr odjíždí do Afganistánu. Michael záhy padne do zajetí. Po čase je osvobozen a vrací se domů. Má však tajemství, se kterým se nedokáže vyrovnat a kvůli kterému se promění k nepoznání.
Oscarový režisér Sam Mendes se už podíval pod kůži amerického maloměsta (Americká krása), do světa gangsterů z časů prohibice (Road to Perdition) a teď nás v Mariňákovi zavádí mezi americké vojáky bojující za svou vlast na Blízkém východě. Jak už jsme si u Mendese zvykli, znovu se jedná o sondu mimořádně štiplavou, detailní a zábavnou, v níž "tvrdí muziku" vynikající herecké výkony hlavních představitelů.
Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford (Jake Gyllenhaal) chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikolovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům. Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.
