Abbého Henryho Kremera propustí nacisté jednoho dne roku 1942 ze živoucího pekla z koncentračního tábora v Dachau a pošlou ho domů do Lucemburku. Po pár dnech na svobodě ale zjistí, že od německých katů nedostal milost, ale že má devět dní na to, aby přesvědčil lucemburského biskupa ke spolupráci s německými okupanty. Mladý důstojník Gestapa Gebhart se snaží přimět abbého Kremera, aby vyvolal rozpor mezi lucemburskou církví a Vatikánem. Za nesplnění tohoto úkolu mu hrozí převelení do některého z vyhlazovacích táborů.Začíná devítidenní válka mezi těmito dvěma muži, pro jednoho boj o moc, pro druhého boj o přežití. Gebhart, vysvěcený diákon, se ho nejprve snaží přesvědčit teologickými argumenty, když ale vyjednávání zklamou, musí nastoupit ráznější prostředky. Zvítězí v abbém hlase svědomí nebo hrůza z návratu do koncentráku? Scénář Eberharda Görnera ("Nikolaikirche") a Andrease Pflüglera ("Operation Rubikon") se opírá o skutečné události a o autobiografické zápisky lucemburského kněze - abbého Jeana Bernarda. Hlavní roli filmu, kněze Jeana Bernarda, ztvárnil německý herec Ulrich Matthes, kterého mohli diváci vidět ve filmu "Pád Třetí říše" v roli Goebblese.
Michael a Jannik jsou bratři. Michael si vybudoval slušnou kariéru v armádě, má hezkou ženu, dvě roztomilé dcerky. Jannik je černá ovce. Vrací se z vězení, právě když jeho bratr odjíždí do Afganistánu. Michael záhy padne do zajetí. Po čase je osvobozen a vrací se domů. Má však tajemství, se kterým se nedokáže vyrovnat a kvůli kterému se promění k nepoznání.
Oscarový režisér Sam Mendes se už podíval pod kůži amerického maloměsta (Americká krása), do světa gangsterů z časů prohibice (Road to Perdition) a teď nás v Mariňákovi zavádí mezi americké vojáky bojující za svou vlast na Blízkém východě. Jak už jsme si u Mendese zvykli, znovu se jedná o sondu mimořádně štiplavou, detailní a zábavnou, v níž "tvrdí muziku" vynikající herecké výkony hlavních představitelů.
Dvacetiletý zelenáč Anthony Swofford (Jake Gyllenhaal) chtěl pouze pokračovat v rodinné vojenské tradici. Netušil ale, že ho tato touha vyhodí se snajperskou puškou v ruce a padesátikolovým batohem na zádech uprostřed nekonečné arabské pouště tváří v tvář vražednému horku a nepřátelským iráckým vojákům. Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.
Film vypráví o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války, Manfreda von Richthofena, známého též jako Rudý baron a Eso všech es. Jeho rudý trojplošník se stal postrachem letců Dohody. Francouzi mu přezdívali Rudý ďábel, Britové na jeho hlavu vypsali odměnu... Během války sestřelil nejméně 80 letounů, nejvíce ze všech pilotů na obou stranách. Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek domů do své "sbírky". Ale také ke konci své kariéry řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..."
Rudý baron ale není prvním filmem pojednávajícím o osudech Manfreda von Richthofena. Vypráví o něm mimo jiné americký film The Red Baron z roku 1971.
Mladá princezná, posledná nádej kráľovstva Ming, je napadnutá Manchurijskými bojovníkmi. Princezná, a aj jej verný sluha sú zachránený shaolinskými mníchmi, ktorí ich prijmú do svojho kláštora. Mladý sluha začne s mníchmi trénovať kung-fu, aby mohol princeznú ochrániť pred vojskom, ktoré sa kláštor chystá napadnúť.
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
Malý klučina Gen se svou rodinou prožívá poslední dny druhé světové války v Hirošimě. Všichni se musí pořádně ohánět, aby se alespoň najedli, maminka navíc těhotná, bratr malý... Gen je však vzdor nesnázím pln optimismu a radosti ze života. Prostě a jednoduše má takovou povahu. Nikdo z rodiny však netuší, že to nejhorší je terpve čeká... Chvílemi smutný, chvílemi veselý film o válečném strádaní. Optimističtější než o něco mladší japonský animovaný příbuzný HROB SVĚTLUŠEK.
Sovětští a američtí vojáci se setkali na břehu řeky Labe v posledních dnech druhé světové války. Sovětští velitelé se snaží obyvatele Německa připravit na mírový život. Američané se však snaží s pomocí bývalých nacistů dostat k tajným vojenským projektům.
Podle románu jednoho z nejpopulárnějších ruských autorů současnosti Borise Akunina vznikl výpravný koprodukční film, který se vrací k období rusko-turecké války. Příběh, rozdělený do čtyř dílů, se odehrává v letech 1877 a 1878, kdy Rusko vede boj s Osmanskou říší. Kvůli tajemnému tureckému špiónovi umírá mnoho ruských vojáků a kolabuje několik válečných akcí. Najít ho má za úkol agent ruské kriminální policie Erast Fandorin. Od této chvíle se rozvíjí strhující zápletka vedoucí přes násilí, intriky a krev až k politickým špičkám té doby.
Smrtelný nervový plyn je v posledním stadiu vývoje. Hrozba terorismu visí stále ve vzduchu. Jen pár dní před významnou historickou událostí, podepsáním důležité smlouvy o chemických zbraních, je unesen prezident Spojených států (Mel Novak). A to přímo před očima agenta tajné služby Taylora Maloneho (Damian Foster). Okamžitě začíná nebezpečná záchranná akce! Jde o prezidenta, ale také budoucnost světa.
