September, 1813. V španielskych horách je Sharpe svedkom otrasného pohľadu na vyplienené horské mestečko Casa Antiga,v ktorom zanechala obávaná francúzska brigáda vedená generálom Guyom Loupom hotovú spúšť. Perkins zachránil v poslednej chvíli mladú ženu pred dvoma Loupovými vojakmi, ktorých okamžite zajali. Loup prichádza do mesta a žiada ich prepustenie, čo však Sharpe odmieta a vzápätí ich popravuje. Loup sľubuje krutú pomstu. Medzitým v tábore Wellington poveruje Sharpe-a velením nad írskym plukom, kde však panuje katastrofálna bojová morálka. Avšak Sharpe si vždy vedel vydobiť rešpekt. Na čo však Sharpe nikdy nemal šťastie, boli zradcovia v jeho okolí...
Vzpomínka na noc, kdy padaly hvězdy a každý si mohl něco přát. Němci stále okupovali Toskánsko a Cecilii bylo 6 let. V kostele byla svatba a všichni přítomní se dělili o jediný bochník chleba. Město bylo prázdné, lidé žili v podzemí, báli se bombardování a netrpělivě očekávali příchod amerických osvoboditelů. Když místní farář oznámil, že se všichni musí do večera shromáždit v kostele z příkazu fašistů, jinak budou zastřeleni, nikdo nic nenamítal. Pouze starý Galvano lidi varoval. On půjde naproti Američanům a kdo chce, může jít s ním. Část z nich si oblékla tmavé oblečení a po západu slunce tajně vyrazila. Modlili se, aby bůh zachoval jejich domy a oni se měli kam vrátit. Ve 3 hodiny ráno slyšeli z dálky výbuchy. Klíči, které měli na krku a po kapsách, už možná nebude co odemknout. Možná to ale bylo jiné město. A třeba stále stojí i kostel se všemi jejich sousedy. Neměli jídlo a nevěděli, kam jít. Všude viděli jen vypálené domy. Potkávali lidi, dříve známé, kterým už nemohli věřit. Fašisté ani jejich italští přisluhovači se jich nechtěli vzdát bez boje. V noci na Svatého Vavřince bylo nebe plné padajících hvězd. Možná se odkrývaly poklady, ráno však svítilo slunce a padal hustý déšť.
Bezmála „švejkovský“, místy až bizarní příběh židovského mladíka, který musí před celým světem zapírat svou totožnost, se odehrává na řadě míst Evropy a odhaluje v celé hrůze nesmyslnost lidské netolerance, fanatismu, a války vůbec podle autobiografického románu S. Perela.Salomon Perel se příliš neliší od svých součastníků, vlivem bouřlivé válečné doby jeho životní cesty dostávají nečekaný spád. Nejdříve s rodiči patřícími k německo-židovské komunitě utíká před hrozbami nacistů, pak se za letního táborového soustředění sám stává podezřelým politickým živlem. Po nečekaném útočném vpádu Němců na polské a ruské území je jejich zajatcem a tlumočníkem. Ironií osudu se ocitá v centru německé říše, kde prožívá první milostné vzplanutí k mladé Němce, ale vzápětí pocítí na vlastní kůži život obyvatel židovského gheta...
Italský hraný film z doby války. Jednotka italských partyzánů sestupuje z hor do města, kde má provést důležitou akci, jejíž podrobnosti nejsou známy. Partyzáni vědí jen to, že v jednom závodě mají převzít zbraně. Jejich spojka, od níž mají dostat podrobné instrukce, je zabita. Přesto se partyzáni pokusí akci provést. Obsadí vilu nedaleko města a odtud nepozorovaně proniknou do města, kde se jim podaří navázat spojení s odbojovou skupinou dělníků. V závodě je právě stávka. Němci ze msty nařídí demontáž strojů a jejích odvezení do Německa. Partyzáni a dělníci však odzbrojí německou posádku, demontují nejdůležitější součásti strojů a ukryjí je, aby zabránili jejich odvezení. Když chtějí závod opustit, jsou přepadeni Němci. Jádro partyzánské jednotky spolu s dělníky si však probojuje cestu německým obklíčením. Partyzáni svůj úkol splnili. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1955)
Začátkem června 1940 napadli nacisté Francii, prorazili nebo obešli opevnění Maginotovy linie, zasypali francouzská města deštěm bomb a v několika dnech srazili Francii na kolena. Když zahradník Valentin Bourbon, specializující se na pěstování růží, spatřil zkázu, kterou přinesla jeho zahradnictví německá letadla, rozhodl se všeho nechat a odejít "za sluncem". Tím myslel samozřejmě jih. Zastavil se až v Africe, kde se živil, jak se dalo. Jednoho dne byl svědkem sestřelení anglického letadla, z kterého se zachránil jediný člověk - Basil Ferguson, v civilu kreslíř pro satirický časopis Punch. Cestou potkali Lorenu, manželku švýcarského konzula, a tak prchali ve třech...
V roce 1942 jednotka mladých námořních dělostřelců opouští svou vlast. I když jsou připraveni k boji, jejich úkoly nesplňují to, nač byli vycvičeni. S příchodem roku 1944 jsou však povoláni do skutečného válečného boje
Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu.
Kapitán americké armády Morris (David Warbeck) má během vietnamské války provést speciální úkol, jímž je zničení nepřátelského propagandistického vysíleče, který podlamuje morálku amerických vojáků...
Italský nízkorozpočtový film pojednávající o skupině židovských vězeňkyň, která je převezena do koncentračního tábora, kde jsou některé z nich vedeny jako prostitutky. Tábor řídí sadistický důstojník Herner (John Steiner), lesbička Inga (Ofelia Meyer) a vězeňkyně krásné Tania (Lina Polito). Ve filmu je hodně erotických záběrů na něžné pohlaví, pár brutálních scén, které jsou zde pojaty od fanatismu příslušníku SS až k surovosti, ale k vidění jsou tu i příjemné lesbické ale i mužské homosexuální aktivity.
Film z obdobia, ktoré nie je časovo veľmi vzdialené tomu zobrazovanému, a pritom si dokáže udržať istý nadhľad a zachytáva veci bez zbytočného prikrášľovania. Mladá Violette v prvých rokoch vojny spozná francúzskeho vojaka, do ktorého sa bezhlavo zaľúbi a za ktorého sa vydá. Ich šťastie však netrvá dlho, lebo obdrží telegram s informáciou, že manžel padol v Severnej Afrike bez toho, aby niekedy videl svoje dieťa. Vzhľadom na to, že jej matka je francúzskeho pôvodu a otec Angličan, Violette ovláda obaja jazyky, čo chce využiť anglická SOE a dá jej možnosť....buď sa k nim pridá a stane sa špiónkou, alebo zostane v Anglicku a bude sa starať o svoje dieťa.
