Normalizační dílko z dob reálného socialismu. Scénář napsal Jaroslav Dietl. Příběh o životě a starostech obyčejné prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň z prodejny potravin. V době, kdy byl uveden, byl velmi oblíbený, ostatně jako všechny "Dietloviny". Seriál propagoval komunismus (reálný socialismus). Objevovaly se v něm zavádějící scény s plnými pulty potravin a ochotnými prodavačkami, což neodpovídalo tehdejší realitě. V době vzniku byl však kritizován pro neuspořádaný osobní život hlavní hrdinky.
Černá komedie o třech přátelích a jejich společné hrobce. Na samém začátku tohoto příběhu stojí pitoreskní rozhodnutí tří starých mládenců (František Němec, Marián Labuda, Jiří Lábus), zakoupit na venkovském hřbitůvku hrob pro jednoho z nich. Jejich volba padne na hrob s černou plastikou slečny. Této soše se všichni rozhodnou zaslíbit, to bude jediná žena jejich staromládeneckého života. S "černou slečnou" pak prožijí kus života, u ní se schází k oslavám a dýchánkům. Příběh začíná v okamžiku, kdy zjistí, že pronájem hrobu nebude prodloužen a že do "jejich hrobu" bude uložen někdo z místních. Humor střídá smutek, moudrost dojetí, ale nad vším vítězí život, který je nevypočitatelný a všechny jejich plány nečekaně pootočí.
V blízké budoucnosti, kterou byl pro tvůrce přelom tisíciletí, se odehrává mysteriózní, tajuplný příběh. Otec v něm vypráví svému synovi podivuhodné zážitky ze svého dětství - o kocouru Odysseovi, ale zejména o setkání s mimozemskou civilizací... Dnešní diváky snad zaujme úsměvná naivita, s jakou byla před třemi desetiletími vylíčena doba, kterou nyní prožíváme.
Rakouská jazyková mutace slavného koprodukčního filmu Gustava Machatého. Současnou zrekonstruovanou podobu filmu na DVD vydal Film Archiv Austria.
Výpravná koprodukční pohádka, u níž je český podíl zanedbatelný, pojednává o nástrahách, s nimiž se musí vyrovnávat dvojice sourozenců, když se vydají na nebezpečnou výpravu. Důležitým motivem je tu rovněž zrádná síla zlata, které může leckoho oslnit. Vznikla podívaná sice vizuálně efektní, však dějově překombinovaná a ponurá.
Thriller podle předlohy spisovatelky Ivy Hercíkové s mezinárodním obsazením v čele s Karlem Rodenem a Jürgenem Prochnowem.Stárnoucí manželský pár mohl prožívat laskavý podzim svého života nebýt škvíry ve zdi, která odhalila tajemství, které navždy změnilo jejich životy. Tajemství, které se stalo noční můrou. Tajemství minulosti... Může minulost zabíjet? Milenecká dvojice vstupuje jednoho vlahého a deštivého rána do opuštěného domu, který si ona vybrala jako místo schůzky. Mohlo to být docela obyčejné rande. Při prohlídce vstupují do místnosti, kde je pouze malé okénko a jen jedny dveře. Z ničeho nic se dveře zavírají... škvírou ve zdi je pozoruje oko. To oko nevěstí nic dobrého!
Napínavé a humorné vyprávění o třech myšácích žijících v biografu. Jednoho dne se rozhodnou vydat do opravdového světa a podniknout riskantní, ale lákavou akci. Terčem jejich zájmu je obchod se sýrem, který se chystají vyloupit... Filmové plátno bylo svědkem nespočetného množství zločinů. Někdy se dokonce stalo, že samo k zločinu inspirovalo. Pravidelný pobyt v kinosále také zapůsobil na hlavu Velkého Tvrdého Marvina, v níž se zrodil kolosální, nepřekonatelný, vychytaný, jedinečný, výdělečný a v neposlední řadě nebezpečný plán na loupež století. Co na tom, že Marvin je myš a velká loupež je sýrová. Tenhle „džob“ bude rozhodně stát za to.
Mladý chlapec se na sklonku první světové války ocitá v zapomenuté vojenské nemocnici, kterou má na starosti zdánlivě dobromyslný profous. Jeho dcera je krásná, ale lehkomyslná a povrchní. Její otec začne přemýšlet o tom, že by se mohl arestant s jeho dcerou oženit a udělat z ní počestnou vdanou ženu...
Původní dokumentární cyklus v produkci ČT, zabývající se architekturou českých měst, pod taktovkou scénáristy a režiséra Radovana Lipuse a především pak nesmrtelného architekta-sklepáka Davida Vávry. Právě rukopis Vávrova způsobu moderování z jinak zdánlivě chladného a nezáživného tématu činní zajímavou a v kontextu běžné dokumentární tvorby netradiční podívanou. Součástí projektu Šumných měst je i stejnojmenná nezisková organizace snažící se mapovat ohrožené památky. Cyklus je velmi ceněn mezi odborníky i širokou veřejností.
Myšlenka natočit televizní cyklus o zapomenutých a skrytých stavbách architektury 20. století našich měst se zrodila v hlavě ostravského divadelního režiséra Radovana Lipuse někdy na konci milénia. Společně s Davidem Vávrou, představitelem žasnoucího architekta, pak připravili natáčení vynikajicího dokumentu v padesáti dvou lokalitách České republiky.
