Hořká komedie o bezcitné hře o city. Martina (Ivana Chýlková) je úspěšná politička s neúspěšným manželstvím a manželem (Ivan Trojan), který se chce rozvést, což však Martina odmítá ze strachu o kariéru. Manžel tedy požádá svého přítele Otu (Jan Kraus), aby Martinu svedl a nechal se s ní in flagranti natočit na videokameru. Jeho předpoklad, že pak bude moci svou ženu k rozvodu snadno přinutit, záhy roztáčí kolotoč lží, intrik, přetvářek a manipulací, okořeněných množstvím humorných situací. Lež, která se stane pravdou, se nakonec musí znovu stát lží, aby hrdinové mohli pokračovat ve svém životě.
O filmu režiséra Jana Svěráka a scenáristy Zdeňka Svěráka Tmavomodrý svět, který vypráví o československých letcích v Anglii za druhé světové války, ale nejen o nich
V druhé půli 80. let začaly vznikat takzvaně kritické filmy, které se však bály přinést ostřejší výpověď, pohybovaly se na půdorysu angažované morality, která chtěla stávající poměry nanejvýš kosmeticky vylepšovat. Téma hledání nového životního zakotvení se stává ústředním prvkem: hlavní hrdina se po návratu z vojny nechce věnovat svazujícímu vrcholovému sportování, odmítá pochybné podnikání kamaráda. Nejvíce by jej přitahovala úplně obyčejná práce v pekárně. Taneční klipové vsuvky však znesnadňují orientaci v již tak dosti zmatečném vyprávění.
Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ. Sen o svobodném "přírodním" prostoru však bere rychle za své, když postarší soused jejich syna Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta. Vesničané nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s otevřenou arogancí, která neskrývá chuť hnát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka a Moniku, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci. Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance a ekologie rodinného i společenského prostoru.
Mladý Estonec Nika opouští stereotyp městského života a s vidinou dobrodružství a nových zážitků odjíždí na Sibiř, kde se chce stát lovcem. Během dlouhých dnů osamělosti se začne Nikovi zjevovat Ngannssan, jeho stín a průvodce životem. Chrání ho, učí, jak se chovat v lese a upozorňuje na chyby, které udělal. Jednoho dne je svědkem milostného rituálu dvou medvědů. Samec na něj zaútočí a Nika ho v sebeobraně zabije. Medvědice s ním jako s vítězem zápasu začne "flirtovat" a oba se pomalu spřátelí. Nikův život ovlivní setkání se dvěma ženami, které reprezentují dva diametrálně odlišné světy: vesnickou učitelkou Guitou a divokou domorodou "medvědí ženou". Mystika drsné přírody a nutnost přežít v extrémních podmínkách ho učí novému pohledu na svůj život: učí se nést tíhu absolutní svobody i zodpovědnosti za sebe sama
Film je komorným príbehom, v ktorom zložitý a tragický vzťah dospievajúceho dievčaťa a jej ambiciózneho otca dramaticky poznačí a snáď i trochu zmení mikrokozmos lokálneho spoločenstva na slovenskom vidieku. Príbeh sa odohráva vo veľmi jednoduchom a pôsobivom priestore malebnej, ba idylickej krajiny zdanlivo odrezanej od sveta, od akýchkoľvek významných dejinných, politických, či spoločenských pohybov. Príchod nežiadúcej ľudskej bytosti vyvolá v rutinnom, prispatom, afektovanom a pózerskom každodennom živorení tohto takmer modelového provincionálneho spoločenstva najprv skoro nebadanú, neskôr potláčanú a napokon otvorenú a krutú drámu, ktorá spod fasády usporiadaného seriózneho života, vzťahov a prejavov vylúpne prepletenec pokrivených, pokryteckých a farizejských postojov a spod fasády zdanlivej ospatosti a selankovitosti sa vynoria vášne, potláčané a dôkladne ukrývané emócie, prejavy lásky, nenávisti, pokusy o hľadanie vlastnej identity, či integrity i tragédia. Príbeh je niečo medzi lyrickým príbehom a krutou štúdiou niekoľkých typických charakterov mikrosociety, ktorej všetky podstatné prejavy a črty pretrvávajú s malými zmenami v čase a priestore nielen na Slovensku. Príbeh sa odohráva v predvojnovom Československu, začiatkom tridsiatych rokov.
Děti z horské základní školy trénují pilně lyžování. Blíží se totiž závody ve sjezdu a slalomu... Středometrážní propagační příběh.
Celovečerní film bez jediného herce, drama všedních dnů, rok na vsi na přelomu tisíciletí, film ze skutečnosti, současnosti.
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále.
Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien.
Poslední film J. Trnky je smutnou bajkou o bezmocném harlekýnovi a všemocné ruce. Totéž co prožívá harlekýn byla ve své době situace i mnohých našich umělců. Film byl dlouho zakázán a v roce 1984 jej Americká filmová akademie označila za pátý nejlepší animovaný film všech dob.
