Pohádka vypráví o malém, slabém sirotkovi, který díky své odvaze a svému odhodlání vítězí nad obrem i čertem. Jeho dobré vlastnosti ho přivedou ke kouzelným předmětům, s jejichž pomocí překoná všechny nástrahy světa. Štěstí a radost nakonec nalezne doma, mezi svými milými. Vedle tradičních postav vystupují ve filmovém zpracování této pohádky i různé tajemné bytosti, jako je například Matka větrů a Matka lesů.
Příběhy z vojenského prostředí často přesvědčovaly, jak právě toto prostředí prospívá lidskému zušlechtění, jak je inspirativní i zábavné. Půlnoční kolona vypráví o tom, co dělá voják, když má nečekaně volno. Protagonisté mají zajišťovat hladký noční průběh vojenské kolony Prahou, jenže ledasco dopadne jinak. Výřeční mladíci přesvědčí dobráckého velitele, aby jim podepsal dovolenku, hlavní hrdina pak osamí uprostřed panelového sídliště... Podívaná je to však velice umolousaná, svědčící jedině o tom, k jakým trapnostem se byli ochotni snížit i talentovaní herci.
Ideologicky tendenční historka z časů okupace líčí, jak se studenti učitelského ústavu rozhodli navzdory zákazu uspořádat tradiční ples. Museli se ovšem vyrovnat s podmínkami více než hrozivými: s přítomností nacistických hrdlořezů, kteří pro výstrahu zamýšlejí popravit dopadené partyzány... Ve vyhrocených okamžicích se obnažují i charaktery jednotlivých protagonistů, i když ani předloha (Karel Štorkán), ani režie (Ivo Novák) nikomu a ničemu neposkytly šanci překročit prostoduše "státotvornou" dikci.
Černá komedie s Vlastimilem Brodským v roli geniálního vynálezce vypráví o tom, co se může přihodit, když dvě mladé chytré a hlavně krásné ženy věnují všechnu svou energii na získání jednoho muže. Tato snaha vede ke zločinům všeho druhu a nevyhne se ani vraždě.
Vražednická komedie, natočená na úsvitu normalizace, se vědomě oprostila od jakýchkoli spojnic s dobovou realitou. Režisér Zdeněk Podskalský se cele oddal spřádání výstředních zápletek rozvířených kolem dvou podnikavých žen, usilujících o přízeň téhož muže. Soupeřky totiž chtějí odstranit nejen jedna druhou, ale v případě nezbytí i vyhlédnutého muže. Film dovolil hvězdné galerii našeho herectva dle libosti si zařádit, předvést nejrůznější výrazové škály od jemné komiky po cynické morbidnosti.
Děj slovenského filmu se odehrává v zapadlé vesnici a líčí život činorodé matky a její dospívající dcery poznamenaný trpkými zkušenostmi s mužskou bezohledností. Zápletka vzdáleně připomíná Feničův debut Džusový román: sedmnáctiletá Pavla (v podání Veroniky Jeníkové) - pocházející z dávné nemanželské známosti - otěhotní s nezodpovědným vojákem z Čech, který se musí ženit s jinou dívkou...
Balada o láske, nenávisti a hľadaní cesty z osamelosti. Dramatický príbeh uzavretého a neprístupného hrnčiara Martina Lepiša, ktorého okolie obviňuje zo skutkov, ktorých sa nikdy nedopustil. Po rokoch sa vracia, ale ani jeho statočná záchrana majetku dedinčanov pred lesným požiarom mu neprinesie dôveru, ani miesto medzi ľuďmi.
Milá rozprávka o lásce a strašidelném salóně krásy.
I přes to, že mladík Jakub po celý rok poctivě sloužil bohatému sedlákovi, spravedlivé odměny se nedočkal. A tak se vydal do světa, kde postupně potkal vodníka, bludičku, vílu, ale hlavně trojici svérázných čarodějnic - prababu Filoménu, babu Agátu a nejmladší Esterku. Když z nedalekého zámku přinese myška - tulačka do lesa obrázek krásné Klárky, Jakub se do ní na první pohled zamiluje. Klárce však hrozí nebezpečí ze strany knížete Darjabáda, který potřebuje její mladé srdce k tomu, aby se stal znovu mladým a hlavně nesmrtelným...
Osudy ľudí v krutých podmienkach. Dramatický príbeh dvoch chudobných mládencov na slovenskej dedine v období boja proti fašizmu. Zápas o prežitie sa stáva najťažšou skúškou charakteru i ľudského hrdinstva.
Hrdiny příběhu je parta patnáctiletých školáků, kteří právě ukončili základní školu a prožívají své poslední prázdniny před tím, než se rozejdou na různé střední školy. Středobodem všeho je opuštěná vyschlá fontána uprostřed sídliště, u níž se všichni scházejí. Hvězdami party, která se tu schází, jsou dvě hezké dívky, Bela a Zuza. Film však sleduje nejen jejich osudy, problémy a pocity a chování v různých životních situacích, jejich lásky a nelásky, omyly a usmiřování. Mozaiku doplňují postavy jejich rodičů, sourozenců i dalších dospělých, mezi nimiž je výraznou postavou zejména starý pan Domorák, který mladé neustále kritizuje. Z party je největší pozornost věnována mladému budoucímu automechanikovi a muzikantu Olinovi, který se z lásky k Zuze rozhodne starou fontánu opravit.
Poslední den druhé světové války na jedné slovenské dědině nepřináší úlevu, ale naopak zauzlení nejistoty a obav. Tvůrci zamýšleli zvnitřnit rázovité postavy, přiblížit, jak prožívají tyto vypjaté okamžiky, ale přesto zůstávají v půli cesty. Příběh o vesničanech, partyzánech, kolaborantech i německých vojácích rozbíjejí do spleti tezovitých, oficiálnímu dějinnému výkladu poplatných epizod. Nevyhnuli se ani ploše osvětářským tendencím, kdy diváci musí být poučováni, jak si jednotlivé události mají vykládat.