Súdobý príbeh o citovom a morálnom dospievaní mladých ľudí. Štrnáťročný Martin prekonáva prvé milostné sklamanie a spoznáva falošné konanie spolužiakov i dospelých. Cez svoje zážitky sa učí vnímať život okolo seba a dospieva k presvedčeniu, že nie je možné stále sa vyhýbať konfliktom a žiť vo vysnívanom svete.
Třem místům děje zhruba odpovídají tři myšlenkové okruhy: střetávání se Fajola a Bely s nejistotami první lásky, obraz života v přírodě (kde v starci, jehož sítě v dunajském ohbí čekají na kořist, cítí Fajolo ono neposkvrněné cosi, co tak trýznivě hledá) a pokrytectví a lež na senové brigádě (kde družstevníci kradou, vyhýbají se práci a místní rozhlas šíří politické fráze), Szomolányiho kamera v detailech vystihuje atmosféru, evokuje náladu, promyšleně pracuje s hloubkou ostrosti.Průkopnické dílo slovenské kinematografie, kterým byl přehodnocen tehdejší směr vývoje a které naznačilo novou cestu (po desetiletích myšlenkové sterility, výrazového schematismu a povstalecko-budovatelského patosu), bývá považováno za první dílo české a slovenské nové vlny. Přináší nejen nový způsob vyprávění (skládání "rozbíjeného" příběhu s důrazem na obrazové vyjadřování), ale i nový pohled na realitu analytickým zaměřením na city a pocity člověka, historické a společenské souvislosti. Postupy pocitového filmu tlumočí Uher vztah mladých k světu neobvyklou poetickou formulací.Tvůrci narušují vnější dramatismus, napětí je založené na vnitřních kontrastech zdánlivě nezaujatého záznamu (kontrast shonu a klidu, všedností i zvláštností, detailů i celků, kontrast ticha a zvuků). Hledají tak krásu a bolest skutečného citu a každodenního života. Poetickou vnímavost diváka vyvolává i důvěrná reflexe Fajolových vnitřních monologů. Uher uvolnil léta potlačovanou duševní energii slovenského filmu, vyvedl ho z provinční omezenosti a folklorismu.
Dráma zo Slovenského národného povstania. Vo filme sú použité autentické snímky zo SNP a postupu Sovietskej armády. Pri nakrúcaní pomáhala Československá armáda a Zväz partizánov. Autori filmu ešte s čerstvými skúsenosťami vytvorili obraz rodiny Svrčinovcov, ktorý dodnes ostal vzorom kolektívneho portrétu a do istej miery symbolizuje celonárodný odpor proti domácemu a nemeckému fašizmu.
Slovenský film podľa prózy Márie Ďuríčkovej. Príbeh zdravotne postihnutého dievčaťa žijúceho na súčasnej dedine. Od detstva zraňovaná výsmechom spolužiakov a neporozumením najbližších oveľa citlivejšie pozoruje svet okolo seba a iba opatrne nadväzuje nové priateľstvá.
Malý chlapec Josef Janouš, nazývaný Bobeš, vyrůstá na vesnici. V šesti letech začíná objevovat okolní svět, získává nové přátele a zážitky... Za komunistického režimu musely též dětské filmy mít vhodné ideologické zázemí. S třídním rozvrstvením a tíživou sociální situací se na vlastní kůži seznámí i titulní dětský hrdina. Dokud byl tatínek zdráv a pracoval v lese, chlapec vyrůstal ve šťastném rodinném prostředí. Avšak otcův těžký úraz přiměje rodiče, aby novou obživu hledali ve městě, kde se existenční jistotu hledali velice obtížně. Příběh je zasazen do období před první světovou válkou.
Mladá právnička prožívá své první profesní obtíže, vrství se jí rodinné neshody. Obtížně snáší, že obhajoby souzených lidí - počínaje ženou, která zavraždila svého agresivního manžela - nevycházejí podle jejích představ, prožívá zklamání, že ani její muž není právě příkladem mravnosti, neboť při vyšetřování rozkrádání majetku v socialistickém majetku vedou všechny nitky právě k němu. Přes všechny potíže si však hrdinka uchovává smysl pro čest i spravedlnost. Tvůrci se pokusili vymodelovat ideální hrdinku, avšak vybavili ji přílišnou tezovitostí.
Pokusem o dětský filmový muzikál vstoupil zkušený slovenský režisér Jozef Zachar na dosud málo probádanou půdu. Vzhledem ke snaze důsledně dodržet pravidla žánru je možno "Guľôčky" považovat za první slovenský filmový muzikál vůbec (jeho předchůdcem byli "Smolaří"). Základem děje je jednoduchá zapletka o kouzelné kuličce, kterou malý Orech najde na starém rumišti. Ta se stane příčínou ne jen mnoha bláznivých a veselých příhod, ale také nesváru obou hlavních hrdinů Tomáše a Jury. Název ústřední písničku "Stačí len chcieť" je současně mottem celého příběhu, v němž se také mluví a zpívá o čestném jednání a o ceně skutečného přátelství...
Komediálne ladený príbeh o troch priateľoch, "skalných fanúšikoch", ktorí sa snažia získať vstupenky na významný futbalový zápas s brazílskym klubom. Všetci pracujú v projektovom ústave a robia všetko preto, aby mohli povzbudiť svoje mužstvo na chystanom zápase. Lenže všetko sa im vymyká z rúk...
Policajný nadporučík Vlado Hronec (JAROSLAV MAREŠ) spolu so zvedavým novinárom Zvarom (KAROL MACHATA) najprv pátrajú po zlodejovi dôležitých výrobných dokumentov, o ktoré by mohli mať záujem aj železnou oponou. Spočiatku si myslia, že ich ukradol inžinier Kovalský (LADISLAV CHUDÍK) a ušiel s nimi za hranice. Keď sa však zistí, že niekto Kovalského zabil, musia začať s vyšetrovaním odznovu...
Sedmiletý chlapec se spolu s rodiči přistěhoval na bratislavské sídliště. Ještě tu nikoho nezná, dokonce mezi domy zabloudí. I ve škole jej pronásledují problémy: spolužáci je odmítají přijmout mezi sebe. Hoch proto přestane do školy chodit, vymýšlí si onemocnění a do svých lží se stále silněji zaplétá. Únik hledá v kresbách: uniká potom do svého kresleného světa. Předností snímku, do češtiny přeložitelného jako Čmáranice, je snaha o neotřelé zachycení dětských problémů bez zbytečného ponaučování nebo idealizace.