Pomenší čtyřicátník Ludvík Podzimek, loutnista a flétnista pražského orchestru, nemá zvlášť atraktivní vzhled. Přesto je obecně považován za velkého donchuána. Ženy se ho ujímají spíše z jakéhosi mateřského soucitu a Ludvíkovo měkké srdce nedovolí, aby se s kteroukoliv rozešel. Milenky se mu proto kupí a působí mu potíže. Tak stráví noc v bedně na peřiny, když se nenadále vrátí domů manžel bývalé spolužačky Blaženy. Manželka Zdena ho za to hodí na krk rodinné přítelkyni Heleně, na kterou žárlí. Ludvík se odstěhuje raději k příteli Břetislavovi. Pohledná konferenciérka Bohunka doprovází orchestr na zájezdu a zamiluje se právě do Ludvíka, což mu dá najevo v Praze při náhodném setkání ve vinárně. Intelektuálka Dáša nazve Ludvíka pasivním erotickým nádeníkem. Ludvík se Bohunčině lásce podá. Jejich první milostná noc skončí příchodem rodičů. Bohunka si hrdě odvede Ludvíka z domu a oba skončí na VB. Muž v pyžamu a dívka v noční košili vzbudí totiž na noční ulici srocení davu. Vztah pokračuje, ale Ludvík se nemá k rozvodu. Bohunka se natruc rozhodne vdát za jiného. Nakonec však přímo od radnice ženichovi uteče. Pronásleduje Ludvíka a k ní se připojí i jeho další milenky. Nešťastný muž uprchne. Inzerátem v novinách pak hledá další ženu...
Skopec, Prouza, Petrtýl jsou tři venkovští fasádníci, kteří pracují v Praze na obnově domů. Láká je pražský noční život, ale jejich první návštěva luxusního podniku Diplomat Grill se příliš nevydaří a nakonec musí utéci. Nevzdávají se však. Dají si ušít kvalitní obleky a najmou si na výuku společenské výchovy bývalého učitele tance Dvorského. Když Dvorský uzná, že jsou již sdostatek vzděláni, vypraví se muži opět do Diplomat Grillu. Tady se seznámí s třemi mladými ženami. Netuší, že jsou to dívky poněkud lehčího ražení, které hledají v Diplomat Grillu bohaté pány, aby je mohly patřičně oškubat. Byt jim za úplatu poskytuje šatnářka z Diplomat Grillu, která se snaží udělat z nich "dámy". V určený čas se šatnářka vrací domů a dívky vždy přinutí zákazníky, aby uprchli po lešení. Fasádníkům se slečny líbí a po veselém večírku odejdou do šatnářčina bytu. Tentokrát však osvědčený trik nevyjde. Když je zábava v plném proudu, vynutí si přístup do bytu předchozí potrefený zákazník i s Veřejnou bezpečností. Fasádníci chtějí skočit na lešení, ale v ten den byla oprava domu dokončena, a tak muži dopadnou na zem. S polámanými údy a dalšími zraněními je sanitka odveze domů k manželkám.
Budovatelsky - komediální příběh vypráví o poprasku, způsobeném v jednom vesnickém JZD příchodem nové, mladé a na místní poměry až příliš energické zootechničky. Jmenuje se Mája Četná a jednoho večera se jako tornádo přiřítí na motorce na náves typicky české vísky. Předseda, odjíždějící druhý den na dlouhodobé školení, nemá čas se s dívkou řádně seznámit, a tak není divu, že se po návratu nestačí divit. Všechno je jinak. Ve vsi je nová školka, v družstvu všechno funguje, družstevníci odjeli na výlet, protože mají hotovo a Mája, poté co nabourala zaběhaný řád v JZD, začíná nabourávat rodinný život účetního Štědrého. Předseda se rozhodne rázně zakročit a se zootechničkou zatočit, jenže nakonec pozná, že se mýlil a s mladou ženou se usmíří...
Zvolené prostředí módních návrhářek je sice poněkud mondénní, avšak mezilidská dramata vyznívají přesto uvěřitelně. Hrdinou je mladá žena, která se sblíží s kolegou svého manžela. Jenže za milostné vzplanutí zaplatí pocitem provinění, když se ocitá na důležité životní křižovatce a zvažuje, zda učiní rozhodující krok. Režisérka Zuzana Hojdová (později ji zastihujeme jako Zuzanu Zemanovou) se omezila na rodinný mikrokosmos vyvázaný ze širších společenských kontextů.
Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení.
Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací...
Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská".
Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.
Co se stane, když se vymyšlené křtiny musí za každou cenu uskutečnit.
Hlavní postavou víkendového dobrodružství plného zmatků, omylů a překvapení, je technický náměstek kartografického ústavu, ing. Čirůvka. Usedlý padesátník, odborník na slovo vzatý a slušný člověk jehož neprůbojné povaze však chybí potřebná ctižádost. Naštěstí i on má svého anděla strážného v podobě své energické sekretářky Karolíny. Ta totiž nemíní čekat až podnikového ředitele odcházejícího do důchodu nahradí jako odborník sice neschopný, ovšem zdatně podlézavý náměstek Humpl. Zvolí poněkud netradiční cestu jak dostat Humpla ze hry, když donutí Čirůvku k tomu, aby se pokusil Humplovi přebrat jeho novou mladou sekretářku Martinu.
Nesmělý náměstek notně postrkován Karolinou pozve dívku na výlet a doma se manželce vymluví na křtiny svého podřízeného Ryzce. Teprve cestou se dozví, že žádné křtiny se nekonají, neb šlo jen o výmluvu, aby mohl Ryzec strávit víkend se svou dívkou. A protože paní Čirůvková, je notně podezřívavá a je záhy záletnému manželovi v patách, nezbývá než rychle začít ve vesnici organizovat opravdové křtiny. Situaci však komplikuje nejen přízemní a notně žárlivý vesnický buran, který je otcem dítěte, ale také Čirůvkova nesmělost a další nečekané překážky. A tak se zdá, že jediný, kdo se dobře baví je Martina, která nakonec přistoupí na hru, protože je jí Čirůvka sympatický.
Ve své době slavná komedie, která si pohrávala s duchařskými, ne-li přímo ďábelskými náznaky. Před domem i v bytě přepracovaného vědce se zjevuje tajemná dívka, která jako by se před jeho očima právě zhmotnila. Někdejší Faustův dům, jehož dávného obyvatele si měl pekelník odnést stropem, umocňuje roztomile strašidelné zakotvení. Dívka si zpola zmateného muže odveze na výlet, ocitnou se na vesnici i nedalekém zámku, kde způsobí mnohé zmatky. I když nejvíce pozornosti získala ústřední dvojice vtipně zahraná Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou, mimořádné obliby dosáhla i rázovitá dvojice vesnických brumlalů (Vlastimil Brodský, Jiří Sovák).
Ve vsi Komonice, ležící pod stejnojmenným hradem, dojde k zázraku. Krásná Perchta zvaná Bílá paní komonická vystoupí jednoho dne z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. Té noci totiž navštívila hrad skupina místních trochu podnapilých občanů, kteří vedli právě spor o to, zda Bílá paní opravdu za úplňkových nocích chodí po hradě. Kastelán Pupenec vyluštil nápis na obraze "Věř, ale komu věříš, měř" a formulku vyslovil nahlas. Jako jediný pak byl svědkem Perchtina počínání. Život ve vsi je vzhůru nohama. Předseda MNV a jeho tajemník se vzájemně podezírají z líbivé politiky vůči občanům, do vsi je vypravena zvláštní komise z ministerstva. Na hradbách se objeví i jiná Bílá paní, servírka Andula, kterou tam poslal v kostýmu z divadelní hry tajemník, aby se pomstil předsedovi. Komise je ale svědkem skutečného vystoupení Perchty z obrazu, a protože se nehodí, aby nedostatky v práci řešily zázraky nějakého ducha, delegace z Prahy obraz ukradne a odveze jej do depozitáře. Most, který měla ještě Bílá paní postavit, tak nad řekou chybí, i když oslava je už naplánovaná a musí se konat. Za zvuků hudby se občané vrhnou do vody v místě, kde měl most stát, a plavou. Jen Bílá paní se nedá spoutat, projde mřížemi a jde dál...
Film, který je z pohledu jeho autorky do značné míry autobiografický, sleduje životní zvraty v rodině třináctileté Hany Zelenohorské, kterou její rodiče spolu s mladší sestrou odvezou v létě 1969 do emigrace v Německu. Vzpomíná především na moudrého dědečka, který zůstal v Čechách, a vyrovnává se s emigrantskými potížemi. Když však rodiče uvažují o návratu do socialistického Československa, rozhodne se jednoznačně pro nový domov v Německu. V jedné z hlavních rolí své mistrovství předvádí Vlastimil Brodský.
Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.
