Panu Jíšovi se podařilo udat na Barrandově svůj první scénář. Už ve fázi přípravných prací s hrůzou zjišťuje, že filmaři naprosto obešli jeho záměr - místo sondy do života současné vesnice připravují velkolepou hudební show, o níž jsou přesvědčeni, že bude divácký trhák. Hned první záběry hovoří za mnohé. Do obce Lipovec přijíždí elegán, kterého všichni místní funkcionáři i prostí občané vítají zpěvem a tancem, neboť tento kýžený odborník jim má svými progresivními metodami pomoci zvýšit hektarové výnosy. Natáčení pokračuje v podobném duchu a novopečený scenárista se nestačí divit...
Zápletka se odvíjí od drobného a celkem nepatrného zádrhele, přesněji záměny osob. Na první kolizi se pak v ztřeštěném sledu nabalují další a další nedorozumění, záměny, travestie, míjení, prolínání, zápletky, ale hlavně humor. Aniž by ovšem byla porušena kauzalita a logika! Úžasně spletitá struktura příběhu a motivů se nakonec před bedlivým zrakem diváka rozplete až do posledního detailu. Film, který podle scénáře vznikl, měl velikou šanci stát se divácky úspěšným už proto, že staví na léty prověřeném principu grotesky, který šťastně kombinuje se slovním humorem. A koneckonců postavy příběhu jsou blízké i oním švejkovským rozměrem, který v sobě má většina Čechů a který naplno propuká právě v dramaticky vypjatých situacích jako v květnu roku 1945, kdy je dějiště filmu - česká vesnice - obklíčena ustupujícími Němci.
Timothy Bottoms a Anthony Andrews jako Jan Kubiš a Josef Gabčík - českoslovenští parašutisté, kteří dostali za úkol zlikvidovat kata českého národa. Americký film na motivy atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha s množstvím historických nedostatků, ale s hojným výskytem českých herců natočil "bondovský" režisér Lewis Gilbert.
Žoldnéř John vychází z vězení, aby se speciálním komandem odstavil přísně střežený počítač, naprogramovaný na nukleární zkázu. John se při plnění náročného úkolu seznámí s pohlednou ruskou vědkyní. "Béčkový" dobrodružný film vznikl v produkci Lloyda A. Simandla, jenž výrobu svých filmů přenesl do Čech.
Kanadský producent "béčkových" filmů Lloyd A. Simandl přenesl výrobu do Čech, kde je levnější, do menších rolí obsazuje i tuzemské herce. Osou napínavého vyprávění plného rvaček a honiček jsou příhody osamělého poldy, jenž se snaží přemoci gang ničemů, kteří unesli luxusní vlak a za propuštění rukojmích požadují vysoké výkupné.
Více jugoslávský než český (i když počtem herců spíše obráceně) film líčí v romantickém hávu proslulý atentát na následníka trůnu Ferdinanda a jeho choť, předcházející výbuchu první světové války. Režisér Veljko Bulajić své vyprávění pojednal jako širokou výpravnou fresku, v níž dosti popisně a ilustrativně zachytil vzrušené politické dění v rakousko-uherské monarchii od nejvyšších politických špiček až ke spiklencům, hledajícím národní svobodu i cestou individuálního násilí. Snad zaujme, že vznešený pár, jehož cesta tragicky skončila v Sarajevu, si zahrály tehdejší mezinárodní hvězdy Christopher Plummer a Florinda Bolkanová; zjednaly jim notnou dávku diváckých sympatií, ale méně již pronikly do jejich aristokratické mentality a státnických úvah. Nebylo ponecháno ani původní mnohačetné jazykové rozvrstvení, všechny cizokrajné postavy jsou namluveny do češtiny.
Balkán - současnost. Město ničené občanskou válkou. Osamocený Ludovic (Sam Neill) uzavřen doma, sleduje svým poetickým vnímáním zkázu toho, co bylo kdysi jeho domovem. Nemůže se pohybovat po městě, může jen psát. Když se dostaví ranní rozbřesk, palba utichne. Ludovic jde obvyklou cestou do práce - místní zoo, kde pracuje jako ošetřovatel. U brány narazí na prchající zaměstnance, rozhodne se však, že zůstane. Spolu s veterinářem chtějí chránit zvířata. Během pár dní se veterinář stane další obětí. Ludovic zůstává sám se zvířaty a s obavou, že i on bude na řadě. Jeho samotu přeruší příchod vyčerpaného desetiletého chlapce Zioiga, který zázrakem unikl smrti. Ludovic nechce mít nic společného s klukem, který mu nepřináší nic než starosti, ale nechce ho vyhodit. Ten však dokonce přivádí do úkrytu i svoji matku (Gina McKee), která utekla z koncentračního tábora. Boje nepřestávají a Ludovic nakonec pak souhlasí, aby Aknica a její syn Zioig s ním v zoo zůstali. V těžké době nakonec objevují sami sebe, svá tajemství a naději, že jednou naleznou mír, odpuštění a lásku.
Filmová epopej přibližuje životní osudy moudrého krále Šalamouna, syna Davidova, který dovedl Izraelské k vrcholu prosperity a k velkému věhlasu. Příběh se otvírá ve chvíli, kdy oba Davidovi synové, starší Adoniáš i mladší Šalamoun, chtějí usednout na trůn. Vzájemný vztah ambiciózního Adoniáše a moudrého Šalamouna prochází řadou dramatických peripetií. Tvůrci kladou důraz na zprostředkování mravního poselství uspěchanému člověku dneška a na takřka pietní rekonstrukci dobových reálií.
Moudrost krále Šalamouna se projevila, když soudil dvě ženy, které obě tvrdily, že jsou matkou jednoho dítěte. Šalamoun nařídil, aby dítě bylo rozseknuto. Tak Šalamoun poznal skutečnou matku - ta se raději svého nároku vzdala, než aby nechala dítě utratit. Šalamounova moudrost se však postupně mění v melancholii, opouštějí ho síly. Nádherné království, které vybudoval, se rozpadá. Jeden z nejdůležitějších úkolů, který dostal Šalamoun od svého otce, krále Davida, bylo postavit chrám, v němž by byla důstojně uložena Boží schrána. Šalamoun dosáhl všeho, co si předsevzal, ale opustil Boha.
Krátce po ukřižování Krista se stal muž jménem Saul největším Ježíšovým nepřítelem. Dnes je známý jako svatý Pavel. Původně římský občan Saul po překvapivém setkání s Bohem na cestě do Damašku na znamení svého obrácení přijal jméno Pavel. Stal se misionářem, který věřil, že ke spasení vede víra, nikoliv jen dodržování židovského Zákona a provádění rituálu v chrámu. Jeho životní příběh vypráví dvoudílný film z devatenáctidílného cyklu, který zpracovává příběhy z Bible.
Jedno přísloví říká: "Jez proto, abys žil. Nežij proto, abys jedl." Jenže starý indiánský mýtus Weendigo zase vypráví o tom, že ten, kdo požije maso svého nepřítele, získá jeho sílu a duši. Má to ovšem háček každý, kdo to udělá, dostane i neukojitelný hlad po další lidské potravě, změní se v dravce a tomuto neblahému osudu může uniknout pouze vlastní obětí. Americko-britský film Dravci, který je kombinací kanibalského a upírského hororu, se odehrává v polovině 19. století na zapomenuté pevnosti v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Právě sem je na zimu převelen kapitán John Boyd, vyznamenaný za hrdinství v mexicko-americké válce. Jenže jak už to při válečných konfliktech bývá, všechno se ve skutečnosti odehrálo trochu jinak. V bohem zapomenutém místě však Boyda čeká nejtěžší bitva jeho života střet s kanibalem Colqhounem, který pronikne do pevnosti a vláká její posádku do pasti.