Česká filmová komedie o tom, že i ono zbytečné "páté kolo", dokáže občas nejen pořádně rozhýbat zdánlivě spořádanou rodinu, ale také v pravý čas a na pravém místě zasáhnout a zabránit neštěstí. Ačkoli emancipovaná redaktorka jednoho ženského časopisu hlásá, aby se hlavně prarodiče nenechávali zneužívat svými dospělými dětmi, bez zábran přijímá skutečnost, že její matka, dosud čiperná důchodkyně, pracuje v její domácnosti jako pomocnice pro všechno, aniž by se dočkala nejen jakékoli mzdy, ale ani uznání. Babička se však poučí z jednoho článku, který napsala právě její dcera - a vzbouří se. Navíc je natolik moudrá, že zabrání rozpadu manželství jejích nejbližších. Výrazné moralizátorské tendence jsou naštěstí drženy v přijatelných mezích a nabádavé ponaučení je docela humorné.
Filmová pohádka pro děti Pyšná princezna byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha. Pohádka vypráví o tom, jak dobrý král Miroslav, vládnoucí moudře a spravedlivě ve své zemi, probudil v pyšném srdci krásné princezny Krasomily, dcery vladaře Půlnočního království, úctu k práci a lásku k lidem. První československá filmová hraná pohádka podává dětem uměleckou formou poučení, jak je nutno chápat smysl života v práci; v tom je výchovná cena tohoto zdařilého filmu, který znamená také thematické rozšíření současné filmové tvorby. Film Pyšná princezna byl předváděn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 a byl vyznamenán cenou za film pro děti.
(FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1952)
Tato dobře napsaná, zahraná i odvyprávěná veselohra byla dlouho vydávána na příklad takzvané konstruktivní satiry: měla dokládat, že i závažné problémy lze vylíčit optimisticky. A nedlouho po válce byla takovým problémem bytová krize. Ale i společně sdílený byt může napomoci sblížení dvou mladých lidí, mladého českého herce a pohledné slovenské dívky, takže navíc zazněla idea česko-slovenské vzájemnosti. Nesympatický byrokrat se sice mihne i tady, ale žádné škody napáchat nestihne.
Pohádka o tom, že neprohloupí, kdo srdce má a není skoupý. Nejoblíbenějším hrdinou českých pohádek je vedle odvážného prince a krásné princezny bezpochyby Honza, který často vůbec není hloupý, ale naopak odvážný, chytrý, hezký a veselý...
Česká barevná veselohra o veselých čtrnácti dnech rekreace odborářů v zotavovně Jezerka". Sledujeme jejich příjezd do zotavovny, při seznamovacím večeru se nám představí věčný bručoun Anděl, revisor elektrických drah, energický Slovák Štefan Pálka, řidička autobusů Marienka, údržbář Mašek, slevač Herzán, manželé Pavlátovi, modelář Vyhlídka a řada jiných, s nimiž pak prožijeme veselé chvíle, jak je přinášely slunné dny jejich dovolené, během níž všichni stačili nejen načerpat osvěžení a sílu do další práce, ale ještě navíc upravit bývalý hostinec v útulný žňový útulek pro děti. (FILMOVÝ PŘEHLED 19 / 1953)
Přísný a věčně nespokojený bručoun dostane poukaz na letní rekreaci ROH. Nejprve ho odmítne, ale nakonec se přece jen rozhodne poukazu využít a strávit čtrnáct dnů v odborářské zotavovně Jezerka spolu s dalšími zasloužilými pracovníky. Děj úsměvného příběhu, kde se vše točí nejen kolem Andělovy nechuti ke všem a všemu, zejména pak k jakýmkoli společenským zábavám rekreantů, ale také rekonstrukce dětské školky, do níž se rekreanti tajně pustí, aby pomohli zoufalé paní učitelce a dětičkám bez střechy nad hlavou, jistě není třeba blíže představovat. Vždyť podle výsledků ankety Hrdina filmového úsměvu se revizor Anděl v podání Jaroslava Marvana stal nejoblíbenější a neúspěšnější postavou v historii české filmové komedie.
Česká barevná filmová pohádka. Král Já první se zeptal jednoho dne svých dcer, která jej má nejraději. Té chtěl potom odevzdat království. První jej měla ráda jako zlato, druhá jako zlato v hrdle a nejmladší, Maruška, řekla, ze jej má ráda jako sůl. Rozhněvaný a uražený král vyhnal Marušku za tento výrok z hradu. Rozkázal také zničit všechnu sůl v království. Brzy však poznal, že bez soli se nikdo neobejde. Hledal Marušku a teprve po stém přiznání ke všem chybám ji našel a s ní také i nevyčerpatelnou slánku, která naplnila všechny slánky ve všech domácnostech království. (FILMOVÝ PŘEHLED 5 / 1955)
Pokračování veselých rekreačních dobrodružství dobráckého třebas bručounského revisora pražských elektrických drah pana Gustava Anděla z oblíbené veselohry „Dovolená s Andělem". Tentokrát se pan Anděl vypraví - i když se mu zprvu nijak nechtělo - na zimní rekreaci do Vysokých Tater, a vlastně ani ne proto, aby si dopřál odpočinku, ale aby prospěl svému synovi Mirkovi: chce tam totiž revidovat chování své budoucí snachy Věrky. Už ve vlaku a zvlášť pak v rekreačním prostředí ho začne stíhat jedna smůla a nesnáz za druhou. Pan Anděl se v lapáliích ocitá naprosto nevinně: neví totiž, že na scéně vystupují dvě Věrky, a protože svou budoucí snachu zná jen podle křestního jména, splete si ji s její kamarádkou, která přijela na rekreaci i se svým snoubencem. Ale všecko dobře dopadne a pan Anděl odjíždí domů naprosto spokojen. Věrka se mu zalíbila a svatba bude tedy co nejdřív, a pokud jde o rekreaci - příště chce jet pan Anděl rozhodně zas jedině na zimní. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1955)
Revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl si už vyzkoušel, že na odborářské rekreaci se to dá celkem vydržet, a tak se ani příliš nebránil, když znovu dostal poukaz. Tentokrát se vypravil do zasněžených Vysokých Tater, dovolená ale neprobíhá nijak idylicky. Setkal se tam totiž s Věrou, která je podle všeho snoubenkou jeho syna, a dívčino chování ho značně pohoršuje. Pan Anděl je zkrátka morous v letech, pro neformální zvyklosti nové doby nemá příliš mnoho pochopení. Mladá generace se však jen tak lehce nedá...
Temperemamentní situační pohádková komedie o vesnickém chasníkovi Matějovi, který náhle pobral rozum a rozhodl se usilovat o ruku princezny Pavlínky, jejíž otec právě o rozum přišel. Než ji získá, musí svést nejednu šarvátku s "nesmrtelnou tetou" Závistí, která spřádá své nekalé záměry a ovládne téměř všechny na zámku. Za ořátelské pomoci Rozumu a štěstí spěje pohádka ke šťastné svatbě a k rozuzelní zašmo drchaného klubka zápletek, při němž i Rozum přijde o rozum. Nejnákladnější český film je natočen na profesionální úrovni, oslní bohatou výpravou a zaujme skvělým hereckým výkonem J. Bohdalové, jí byla role Závisti ušita přímo na míru.
I nejlepší přátelé se mohou rozkmotřit, často k tomu postačí malicherné nedorozumění. Právě to se přihodilo dvěma vesnickým kamarádům, dětem končícím základní školu, mezi něž náhle vstoupila nevraživost a podezírání. Mozaikovitě vystavěný syžet sice obsahuje řadu vtipných postřehů, ale celkově se vzdaluje jakýmkoli ambicím hlouběji postihnout mentalitu dospívající mládeže, tím méně venkova.
Ústřední zápletkou koprodukční česko-německé pohádky je kouzelná čepice, která svému majiteli splní jakékoli přání. Vzácný předmět objevil ve staré truhle sympatický čepičářův syn, ale jakmile vejde ve známost, chce ji za každou cenu získat krutý vévoda. Nezbytné ponaučení prozrazuje, že chamtivost se nevyplácí, ale negativně se odráží inscenační těžkopádnost.
