Jednoho dubnového večera roku 1961 zastaví u motelu na benešovské silnici mercedes západoněmeckého podnikatele Hupperta. Sebevědomý obchodník, který kdesi po cestě "sbalil" naivní studentku Janu, si před hosty zdejšího bufetu nebere servítky a okatě dává najevo svou nadřazenost. Netuší, že svým arogantním chováním probouzí v jednom z přítomných lidí nesnesitelné vzpomínky. Vedoucí motelu Kalous totiž strávil část svého mládí v koncentračním táboře. Jedním z jeho trýznitelů byl právě takový člověk, jako Huppert...
Ani předbělohorská doba nebyla idylická. Přesvědčí se o tom i bakalář, pozvaný konšely do Rakovníka, aby pozdvihl tamnější školství. Jenže lakotným a pyšným měšťanům se záhy znelíbí a ani láska se nevyvíjí podle jeho představ.
Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí... Film věnovaný hrdinům Pražského povstání 1945.
Romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. V roce 1940 měly premiéru čtyři filmy režiséra Otakara Vávry - v lednu Dívka v modrém, v srpnu Pacientka dr. Hegla a v říjnu Pohádka máje a Maskovaná milenka. Všechny tyto filmy byly na svou dobu nadprůměrné.Maskovaná milenka byla pokusem o český velkofilm kosmopolitního ražení. Předlohou se stala novela Honoré de Balzaca. Jde o romantický příběh vznešené dámy, která chtěla žít bez manželských pout, ale touha po dítěti ji zavedla - pečlivě zamaskovanou - do náruče mladého šlechtice. Teprve po letech uvěřila jeho lásce a dala se poznat. Na velkolepé podívané, kterou chtěl Otakar Vávra oslnit diváka, se podílel i kameraman Ferdinand Pečenka, náročné stavby v barrandovském studiu navrhl a postavil architekt Jan Zázvorka - oba získali Národní cenu v roce 1941. Hlavní role vytvořili Lída Baarová a Gustav Nezval, dále si zde zahrál Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová a Jiří Steimar. I když film nedosáhl plnokrevnosti literární předlohy, podařilo se dokázat, že česká kinematografie je i v protektorátních poměrech schopna vytvořit dílo, schopné mezinárodní soutěže. A to v oněch podmínkách nebylo nijak málo...
Čapkova předloha se v těsně poválečném kontextu dočkala zřetelné aktualizace: mimořádně ničivá třaskavina v rukou válečných štváčů, které zajímají jen zisk, se může snadno stát osudnou rozbuškou, ohrožující celý svět. Režisér Otakar Vávra soustředí pozornost na horečnaté představy vyčerpaného a navíc zraněného protagonisty inženýra Prokopa, jenž se ze všech sil snažil zabránit zneužití svého vynálezu. I když po vypravěčské stránce (snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem) film přece jen zestárnul, jeho výpověď si dodnes uchovává svou naléhavost.
Román Karla Čapka Krakatit zfilmoval Otakar Vávra již záhy po druhé světové válce a pojal jej jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou. V roce 1980 se k tomuto dílu vrátil znovu, tentokrát však zdůraznil násilnou aktualizaci výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů. Hlavní hrdina vědec Prokop se ocitá ve smrtelném ohrožení, když chce zabránit zneužití svého epochálního vynálezu třaskaviny Krakatit dvěmi skupinami lidí, kteří s její pomocí chtějí ovládnout svět.
Ve velkém domě stojícím poněkud stranou na okraji moravské vesnice Bítova žijí tři generace rodiny Balvínových. Nečekanou změnu ustáleného, poklidného a svým způsobem ospalého rodinného života plného podivných zvláštností a nepsaných pravidel naruší syn Vilém, který jedné noci objeví uprostřed silnice mladou ženu v bezvědomí. Nikdo si však její objevení nedá do spojitosti s podivným požárem, jehož zář zahlédl Vilémův mladší bratr Martin v lesích na obzoru. Ani oni, ani dívka sama, protože trpí ztrátou pamětí, netuší, že se jmenuje Marie, že je to zhýčkaná dcera významného pražského průmyslníka Rudolfa Ungra a jako jediná přežila leteckou havárii. Protože má Vilém problémy s alkoholem, ocitne se dokonce v podezření, že dívku na silnici sám srazil, když řídil opilý. To je také jeden z důvodů, proč se rodina rozhodne, že zraněnou dívku zatím nedopraví do nemocnice, ale zůstane u nich, dokud se neuzdraví. Svým pobytem však Marie vnese do ospalého rytmu domu neklid a podivné napětí. Vilém, z něhož poranění hlavy za války a z něj plynoucí nesnesitelné bolesti udělaly životní trosku, se dokonce z nešťastné lásky k Marii, která se pochopitelně věnuje spíše sympatickému a chápavému učiteli Martinovi, oběsí. Týdny plynou a mezi Marií a Martinem, který jí pomáhá pátrat po ztracené totožnosti, se rodí něžný milostný cit. A v okamžiku, kdy už se vzdávají naděje a uvědomí si, že spolu mohou šťastně žít i bez Mariiny minulosti, vrátí dívce paměť čirou náhodou pouťový kouzelník, který během svého vystoupení podrobí Marii hypnóze. V tom okamžiku se ovšem z milé dívky stává opět odměřená a nepříjemná dáma, která nechce mít s vesnickým učitelem nic společného.
Saskem zničeným třicetiletou válkou táhne komediantská
družina principála Fortunata. Student Vavřinec uprchl z Čech a
velmi si cení textu Shakespearovy tragédie Romeo a Julie,
který získal na svých toulkách světem. Při jednom z
improvizovaných představení ve vesnické stodole Vavřinec
tragicky zahyne. Titul měl vykompenzovat vysoké náklady na
výpravu filmu ze stejného historického období. Viz Putování
Jana Amose. Účetně to asi sedlo, ale jinak se film značně
nepovedl a diváky výrazněji nezaujal.
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678-1695.
Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí...
Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí.
Druhý díl husitské revoluční trilogie „Jan Hus", "Jan Žižka", „Proti všem" se odehrává v roce 1419 až 1420. Je to vzrušená doba pro české království. Slabý a nemocny král Václav IV., obklopený zrádnou šlechtou a ohrožovaný bratrem Zikmundem, se postaví proti vyznání pod obojí a tím proti svému lidu. Vrátí papežencům kostely a kláštery, což vyvolá bouři odporu. Ideovými vůdci lidu jsou kališničtí kněží a kazatelé, zejména Koranda a Jan Želivský. Po útoku lidu na novoměstskou radnici se postaví do čela lidu i zeman Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže. Při zprávě o defenestraci král Václav IV. umírá. Země se rozděluje na dva tábory. I když se zde ještě projevuje určité prolínání, je hlavní dělítko naprosto jasné: na jedné straně stojí páni, na druhé prostý lid. Páni provolávají za krále Zikmunda, kterého však lid, pamětlivý jeho věrolomnosti k Janu Husovi, rázně odmítá. Zižka poznává, že v Praze, prosáklé zradou konšelů a bohatých měšťanů, kteří mnohdy jen ze zištných důvodů se přiklonili ke kališnické víře, nemůže v nerovném boji zvítězit. Odvádí proto svůj lid k jihočeskému Táboru, který se má stát střediskem husitského hnutí. Dne 25. března 1420 je svedena na hrázi rybníka „Škaredého" u Sudoměře slavná bitva, v níž bídně vyzbrojené Žižkovy sbory porazily mohonásobnou přesilu ,železných rytířů". Husitské hnutí dosáhlo prvního významného vojenského úspěchu. (FILMOVÝ PŘEHLED 31 / 1956)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije.
První díl husitské revoluční trilogie zachycuje období od května roku 1412 do léta roku 1415, onu vzrušenou dobu českého království, v níž dochází v Praze k projevům odporu proti kupčení s „všemocnými odpustky" jejichž prodej po celém království vyhlásil římský papež Jan XXIII. Ideovým vůdcem tohoto hnutí je kazatel Mistr Jan Hus, jehož slovům, žádajícím odstranění církevních zlořádů, naslouchají v Betlemské kapli tisíce prostých Pražanů, čeští páni i královna Žofie, manželka českého krále Václava IV. Po vyhlášení papežského interdiktu nad Prahou odchází Hus na venkov, kde pokračuje v šíření svého učení mezi prostým lidem, živořícím v poddanství šlechtických i církevních vrchností. Na podzim roku 1414 se Jan Hus vydá v doprovodu českých pánů do Kostnice, aby tu před církevním koncilem obhájil své učení. Církevní představitelé však kategoricky žádají, aby Hus odvolal to, čemu učil, a když tak Hus neučiní, odsoudí ho jako kacíře k potupné smrti upálením. (FILMOVÝ PŘEHLED 16 / 1955)
1412 - 1415: Mistr Jan Hus ve svých kázáních v Betlémské kapli pranýřuje zlořád v církevní organizaci. Je postižen papežskou klatbou a vyzván, aby na Kostnickém koncilu obhájil své učení. Krále Zikmunda však nepřesvědčil a 6.7. 1415 byl jako kacíř upálen. JAN HUS vznikl jako první část Husitské trilogie, velkoryse pojatého filmového projektu, který byl silně ovlivněn dobovou ideologizací historie. Dalšími pokračováními byly filmy JAN ŽIŽKA a PROTI VŠEM.
