Historický příběh Františka Vláčila se odehrává v drsných reáliích druhé poloviny 13. století. Zobrazuje svár mezi vnucenou příslušností k asketickému křižáckému řádu a touhou po svobodném životě. Fanatický rytíř Armin von Heide (Jan Kačer) pronásleduje svého přítele Ondřeje (Petr Čepek), potomka českého zemanského rodu, jenž uprchl a vrací se zpátky na rodnou tvrz. Rytíř je rozhodnut jej potrestat za provinění proti regulím řádu a během Ondřejovy svatební noci vnikne do ložnice jeho nevěsty...
Film na motivy stejnojmenného románu Josefa Čapka. Kamarádi Ruda a Vašek chodí společně pytlačit. Jednou v noci skolí v lese srnce, ale jsou přistiženi hajným. Ruda ho bez rozmýšlení zastřelí a společně s Vaškem jej pak v lese zahrabe. Jejich čin ale nezůstane utajen, a tak musí oba chlapci utéct z domova. Nějaký čas se potloukají, vykradou osamělou usedlost, opíjí se ap. Jednou narazí ve venkovském autobusu na četníka, který si jich všimne. Chlapci se snaží zmizet v lesích. Zdá se, že se jim to na nějakou dobu podaří, ale při jedné bujaré pitce jsou zaskočeni náhlým příchodem četníka Marjánky, kterého bez milosti zastřelí. Následující den jsou obklíčení na kraji lesa a v přestřelce s četníky oba zahynou.
František Vláčil natočil působivou baladu, která se nedlouho po skončení druhé světové války odehrává v beskydských lesích. Se svou rodinou tam hospodaří osamělý rolník, jenž se stane rukojmím blíže neurčených mužů v rozedraných uniformách. Muž se zprvu chová pokorně a vyhýbá se konfliktu, až si vyslouží pohrdání svého dospívajícího syna. Přitom se však vnitřně chystá na rozhodující střetnutí. V tomto případě nejsou důležité vnější "politicky správné" reálie (lze usuzovat, že se jedná o banderovce), ale modelový případ neokázalé statečnosti, hrdina má stále na zřeteli záchranu svých blízkých.
Je krátko po vojne a život je ešte nepokojný. Nepríjemné a často tragické prekvapenia pripravujú obyvateľom horských samôt skupiny benderovcov, ktoré sa snažia dostať do Rakúska. Ovčiak Ondrej Baran sa jedného dňa vracia domov do koliby a zistí, že obydlie obsadilo päť chlapov, ktorí držia v šachu jeho rodinu. Ich vodca naznačí Ondrejovi, že zabije jeho deti ak niečo prezradí a privedie si pomoc. Keďže jeden z benderovcov je zranený, Ondrej je prinútený priviesť z doliny lekára. Nájde v sebe dosť odvahy a síl k nerovnému boju so zabijakmi, ktorí sú schopní všetkého, aby zachránil svoju ženu a deti?
František Vláčil si na úsvitu normalizace jen obtížně hledal témata. která by mu prošla. Dokonce se musel smířit se středometrážními filmy, natáčenými mimo Barrandov a navíc s dětskými hrdiny. Lyricky pojednaný "Sirius" se odehrává za nacistické okupace a líčí, jak dvanáctiletý venkovský chlapec se odmítá smířit s nařízením, aby svého milovaného psa Siria odevzdal německé armádě. Na černobíle natočeném snímku je pozoruhodná graficky strohá kamera Františka Uldricha.
František Vláčil ztratil s nástupem normalizace možnost pracovat na Barrandově - v tehdejším Gottwaldově vzniklo několik středometrážních filmů, v nichž uplatnil své poetické nazírání i zkušenosti s dětským hrdinou. Pověst o stříbrné jedli vznikla podle scénáře Vladimíra Körnera a vypráví o chlapci z beskydských lesů, jenž romanticky obdivuje náročnou a nebezpečnou práci sběračů semen, kteří každodenně vylézají do korun vzrostlých jehličnatých stromů...
V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici...
Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983.
Osudy básníka Karla Hynka Máchy byly rozeklané, ani jeho básnická skladba Máj nebyla přijímána jednoznačně - ostatně právě k ní, pásmo v dobové transkripci jako Mág, název filmu odkazuje. Režisér František Vláčil se snažil pásmo životopisných událostí ozvláštnit poetickým nazíráním, avšak výsledek přesto svírá těžkopádnost, obraz vnitřně rozervaného umělce zůstává plochý.
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967.
Odkudsi z Belgie, z úbočí vysoké haldy, vypouštějí stovky poštovních holubů... Jednu bílou holubičku marně vyhlíží její majitelka, plavovlasé děvčátko Zuzanka, mezi mořskými vlnami a písečnými dunami... Holubice byla zanesena bouří do vzdáleného stověžatého města, do Prahy. Usedla unavená ve výtahové šachtě moderního činžáku. A tam ji postřelil z okna vzduchovkou Michal, chlapec upoutaný po nervovém šoku na pojízdnou židli, chlapec krutý, protože sám trpí...
Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně.
Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony.
