Príbeh jedenásťročného chlapca a jeho otca. Ich vzťahy sa musia vytvoriť úplne nanovo, lebo celých šesť rokov žili od seba oddelení. Otec bol v nápravnom zariadení, kde si odpykával trest, syna zatiaľ vychovávali v detskom domove. Všeličo si na diaľku predstavovali o svojom budúcom spolužití, ale - ako to už býva - všetko bolo ináč... (FILM A DIVADLO - 1977)
Je zajímavé, že v poválečném období jsou začátky detektivního žánru spjaty s politickými motivy, často s utajenou minulostí, která se týkala selhání za války či poválečného agentství. Totéž vypluje na povrch při vyšetřování násilné smrti postarší ženy, která měla svědčit proti válečnému zločinci... Jakkoli je tento snímek poplatné ideologickým schématům, zaujme jak civilním vylíčením práce kriminalistů, tak výstižně načrtnutými lidskými typy.
Jeden z nejvýznamnějších českých filmů poloviny šedesátých let vznikl podle novely spisovatelky Lenky Haškové. Drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, avšak v roce 1969 putovalo do trezoru. Jeho příběh totiž pojednává o profesně zdatném a morálně bezúhonném člověku, který se z pohledu tehdejších zákonů jeví jako podvodník.
Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky.
Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel.
Sedmnáctiletá Božka žije s otcem Martinem v malém hotýlku v Krušných horách. Jsou zde ubytováni vrtaři geologického průzkumu, kteří v okolních lokalitách hledají cín. Božka obdivuje šoféra Gábu, mladíka, jenž svůj volný čas věnuje záletům - povětšinou za vdanými paničkami - a jenž naivní dívku s pohrdáním přehlíží. Později mu však Božčina hluboká a upřímná náklonnost přestane být lhostejná. Jenže citově okoralý mladík a poprvé zamilovaná dívka k sobě nemohou najít cestu tak snadno... Lyrický snímek o prvním citovém okouzlení mladé dívky je prostředním z volné trilogie, kterou vytvořil Karel Kachyňa ve spolupráci se scenáristou Janem Procházkou (dalšími "díly" byly filmy Trápení z roku 1961 a Vysoká zeď z roku 1964). Do hlavní role obsadil režisér tehdejší studentku DAMU Evu Šolcovou, ostatní role svěřil méně známým hercům z oblastních divadel.
Film Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřil k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. Jednak proto, že jméno spisovatele Jana Procházky se nesmělo veřejně vyslovit, jednak proto, že film s přibývajícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Do distribuce se dostal až po listopadu 1989, premiéru v kinech měl v červnu 1990. Jde o komorní psychologické drama, v němž se objevují prvky satiry, frašky, grotesky, kriminálního filmu a dokonce i momenty hitchcockovského ladění. I mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo "Důvěřuj, ale prověřuj". Proto i ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována "ucha" - odposlouchávací přístroje, kterými mohla Státní bezpečnost kontrolovat tyto lidi i v jejich intimním soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna, které výborně zahráli Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová.
Sedmnáctiletý student Milan se chce zbavit svého chorobného strachu z much, který vznikl někdy v dětství. Teprve potom se bude cítit dospělý a zodpovědný za sebe a své činy... Vykonstruovaný příběh sotva někoho přesvědčí. I zkušení tvůrci mají své nevydařené opusy.
Venkovský veterinář se nechal spoutat maloměšťáckými konvencemi, které vládnou v rodině jeho manželky. Cítí se proto unavený - dokud nepozná novou lásku, navíc rozhodnut konečně uskutečnit i své dávné sny... Průhledná moralita o obtížném prosazování socialistické morálky byla první společnou prací v budoucnu slavné autorské dvojice, scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni.
Komorní psychologické drama osvědčené autorské dvojice je křehkou studií o přerodu strachu až do nenávisti. Na pomstu připravená Krista (jedna ze životních úloh I. Janžurové), kterou dva němečtí vojáci na sklonku války přinutí, aby je svým vozem dovezla k rakouské hranici, den poté, co Němci oběsili jejího muže, nakonec nedokáže nepřítele zabít a zoufalou útěchu najde v objetí vyděšeného mladičkého vojáka (nesnesitelně dlouho živené napětí explodovalo do nečekaně lidského, milostného sblížení).
Film kromě nevšedního tématu zaujme originální poetikou: napjatá, tiše hrozící atmosféra opuštěného lesa koresponduje s pocity protagonistů, mlčenlivost jako nemožnost dorozumění, skrývaná nenávist a zloba jsou zřetelné v zámlkách, detailech, gestech, výrazu tváří. Působivé je i vizuální ztvárnění a hudba varhanních skladeb. Film relativizuje zdánlivě jasný pojem spravedlnosti, zamýšlí se nad tragédií znecitlivěného automatického konání, hrdinové připomínají nevinné oběti nezastavitelného válečného běsnění. Strhující memento proti fanatickému aktu pomsty, proti zlobě a nenávisti, přináší katarzi z tragického pocitu. Dílo bylo dlouhý čas zakázané a označené za "hanebný ideový paskvil".
Podle námětu Jana Trefulky natočil Antonín Kachlík psychologickou studii ze života jedné ženy, zaměstnané matky dvou malých dětí. Snímek zachycuje malý výsek z jejího života, pouhý jeden den, během něhož hrdinka bilancuje, co dosud prožila a v čem uspěla či neuspěla. A bilancování to není optimistické, neboť marně hledá nějaký záchytný bod: její manželství ztroskotalo a poměr se ženatým mužem neskýtá valnou budoucnost...
Psychologický příběh o nespokojených jedincích, kteří pohrdají životními stereotypy těch druhých, vytvářejí si však své vlastní. Tulák životem Kazan a Viola, která se vždy spokojí jen s ideálem, vytváří nesourodou dvojici, která ale nakonec nachází to pravé.