Modelové drama natočené podle divadelní hry Ivana Bukovčana zachycuje různorodé chování desítky rukojmích, jimž na sklonku druhé světové války hrozí výstražná poprava jako odveta za smrt německého vojáka. Vyhrocená situace dovoluje zkoumat rozpoložení jednotlivých nešťastníků, režisér se však uchyluje ke zbytečné pompéznosti, s níž zdůrazňuje bezradnost, strach i odhodlání svých hrdinů. Zřetelné vypravěčské neumětelství dokládá i naprostý divácký nezájem v době premiérového uvedení - teprve nyní se naskýtá možnost seznámit se s dílem téměř již zapomenutým.
Český dobrodružný film. Jeho děj začíná v pohnutých květnových dnech roku 1945, kdy skončila válka, skončila nacistická okupace, město za městem bylo očišťováno od nacistu a kolaborantů a hranice okupovaného území se otevřely českým lidem. Vedle dobrodružného žánru je právě tento realistický pohled do života v českém pohraničí po roce 1945 jedním z největších přínosů filmu. Ukazuje, jak se v těchto dnech kalily charaktery nových osídlenců a jak naopak ti, kteří podlehli pokušení založit na krádeži snadnou existenci, klesali pod tíhou svého provinění stále hlouběji a nakonec neváhali pro svou záchranu páchat zločiny nové a těžší. Jedním z nich je i hrdina filmu „Zlatý pavouk", dentista Miroslav Hruška. V květnových dnech 1945 se mu podařilo zmocnit se několika kilogramů zlata, které naloupili esesáci na bezbranných obětech koncentračních táborů. Pomocí tohoto zlata si otevřel v pohraničním městě přepychovou ordinací a žil „na vysoké noze". Když byl odhalen, neštítil se ani pokusu vraždy na svém nejlepším příteli, poručíku SNB Oldřichu Valtovi. Pokus se mu však nezdařil, Hruška byl zatčen a bude po zásluze potrestán jako škůdce národa.
(FILMOVÝ PŘEHLED 5 / 1957)
Od poloviny 50. let začaly vznikat zprvu ještě nesmělé pokusy o běžný kriminální film, který by se nehemžil nepřátelskými agenty. V tomto případě, ještě hodně toporném a proklamativním, se však tvůrci dostali jen do půli cesty: někdejší příslušník hrabivých revolučních gard, profesí zubař, se na samém konci války zmocní zlatého pokladu, který pocházel od vězňů z nacistických koncentračních táborů. Avšak zlato vykoupené krví nevinných obětí ani novému majiteli, jenž zpychne a vede zhýralý život, nepřinese štěstí, po letech jej čeká krušné odhalení. Za zmínku stojí, že svou první "dospělou" roli zde ještě nepříliš poutavě vytvořila Jana Brejchová.
Poctivou prací k socialismu, takové je heslo tohoto filmu. Odehrává se mezi dělníky v továrně na výrobu letadel, kde funguje úspěšný plachtařský klub. Dělnou práci tu narušuje jedině samolibý, individualistický konstruktér - ale ten díky kolektivu pochopí své chyby a napraví se. Celé vyprávění vrcholí na mezinárodní plachtařské soutěži. Vznikla příkladná stalinistická agitka ze sportovního prostředí.
V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...
Filmový prepis rovnomenného románu Rudolfa Jašíka. Dej filmu je situovaný do štyridsiatych rokov nášho storočia, do prvých rokov druhej svetovej vojny. Zachycuje politickú a spoločenskú atmosféru jedného zo slovenských mestečiek, ktoré žije zdanlivo v závetrí, ďaleko od sveta a vojny. No zdanie klame. Pod povrchom pokojného, každodenného života prebieha tragický proces urýchľujúci osudy ľudí, rozpad ich charakterov, no aj dozrievanie ich vťahov. Film je príbehom Evy a Igora, ich lásky, násilne prerušenej vplyvom politických udalostí. V tejto epoche osobných i spoločenských tragédií sa z detí takmer cez noc stávajú dospelí, z poctivcov obete a z duševných úbožiatkov vrahovia. Film na osudoch Evy a Igora, židovských povozníkov Samka a Maxiho a kariéristu Flórika podáva vierohodný, presvedčivý obraz doby, poznačenej expanziou fašizmu.
Ludovít Štúr patřil k předním slovenským buditelům, zabýval se zejména spisovným jazykem. Snímek Jozefa Zachara, který o něm pojednává, sice vznikl v roce 1968, avšak ani v nejmenším neodráží jeho kvas. Vznikl uctivý životopis klasického střihu, hlavního hrdinu zachycuje v revolučním roce 1848, kdy Štúr vstoupil jako poslanec do Uherského sněmu. Téměř učebnicově prožívá nejen složitá dilemata v politice, ale také složité zákruty v milostných citech.
Komédia o podiele hriechu na poľudštení diabla je absurdným obrazom paradoxu morálky ľudí, ktorých zloba prevyšuje a marí všetko úsilie pekelníkov, rozhodujúcich sa svet napraviť, aby mali čo kaziť. V starom opustenom kostole sa schádza skupina dávno penzionovaných, ale kvôli preťaženosti mladších síl opäť aktivovaných čertov na procese proti svojmu kolegovi, ktorý sa rozplakal nad osudom človeka. Chátrajúci kaštieľ v Dolnej Krupej, pamätajúci časy Beethovena a jeho Sonáty mesačného svitu, slúži teraz ako blázinec a protialkoholická liečebňa; odvádzajú sem ženu, ktorá zošalela, keď zistila, že pričinením Obžalovaného bol jej muž neverný s inou, zatiaľ čo ona, milujúca Beethovenovu sonátu, sa zviesť nedala. Horkou iróniou je prítomnosť dvoch géniov: jeden chcel hudbou urobiť človeka ušľachtilým a ľudským - a prehral, druhý chcel pravý opak - a tiež prehral. Zlo sa tak rozmohlo, až sa rozplače samo nad sebou a nevidí pre seba iné východisko ako prejsť do opačného tábora. V disproporcii medzi lapidárnou štylizáciou v motívoch nadprirodzeného a naturalistickou vecnosťou v motívoch reálneho sveta zanikajú viaceré nápadité režijné postupy.
Protože potraty vyžadovaly složité schvalování zákroku, jedna podnikavá lékařka si potají vybudovala jakousi soukromou praxi, kde tuto "službu" nabízela ilegálně. Avšak sympatický lékař, jenž se měl stát cenným pomocníkem v tomto podnikání, rozhodně odmítne. Tvůrci nenatočili drama svědomí, nýbrž plochou obžalobu maloměšťáckých sklonů. Lékařka svou činností sleduje jediné - chce své rodině zajistit přepychový život.
Česká filmová parodie na brakové sešitové romány odehrávající se v ponurých šlechtických sídlech plných tajných chodeb, intrik a dávných tajemství. Příběh se "odehrává" v pražském Smetanově divadle, kde si během představení Bizetovy Carmen málo vytížený hudebník čte šestákový román, který má ukrytý mezi notami a prožívá s jeho hrdinou, Sirem Hanibalem Morrisem, neuvěřitelné dobrodružství. Dobrodruh Manuel Diaz je těsně před popravou osvobozen z cely smrti svými kumpány, Dixim, Mikim a Drummondem. Vypraví se do zámku Morrisville, kde se chystá svatba Sira Hanibala s krásnou Clarence. Nikdo z přítomných netuší, že krásná nevěsta dosud je Diazovou manželkou...
Krotká satira pojednává o malých i větších podvodnících, jimž se daří v plánovaném hospodářství. Skvěle využili veškeré jeho přednosti i nedostatky. A režisér Zdeněk Podskalský se táže, zda je člověk více určen svým genetickým vybavením nebo výchovou - na čem záleží, že ze dvou přibližně stejně nadaných dětí může vyrůst vědec stejně jako loupežník, jak naznačuje už sám název. Jednotlivé části vyprávění jsou laděny do různých komediálních stylů, od němé grotesky přes budovatelskou agitku až civilním pohledům začínající nové vlny.
