Na hradě krále Leopolda se za podivných znamení narodí princezna, která dostane podle oblíbených květin královských manželů jméno Růženka. Následuje obrovská sláva a král vyšle posly s dary pro dvanáct víl-sudiček, aby daly princezně do vínku tu nejkrásnější budoucnost. Třináctou vílu však pozvat zapomene Na slavnost přijíždí i sousední král Filip s princem Viliamem, kterého chce s právě narozenou princeznou zasnoubit. Víly přisuzují princezně nejlepší vlastnosti, ta dvanáctá přináší růžové poupě jako symbol lásky, v tom okamžiku se však objevuje nepozvaná sudička s temnou věštbou: Růženka se za prince Viliama neprovdá, protože se v patnácti letech píchne o vřeteno do prstu a umře. Dvanáctá víla už může kletbu pouze zmírnit dívka nezemře, ale usne na sto let. Král dá zničit všechny kolovraty, které najdou na zámku, do věže, kde ukrývá třináctá víla svůj kolovrat, se však nikdo z hledajících nedostane
Film, ktorý vznikol podľa literárnej predlohy Milana Ferka rozpráva o vojnových časoch z pohľadu detských hrdinov a patrí v tomto smere spolu s filmom Stanislava Barabáša Pieseň o sivom holubovi medzi najlepšie filmy slovenskej kinematografie. Na pozadí udalostí na Slovensku medzi vypuknutím Slovenského národného povstania a oslobodením sledujeme osudy malých hrdinov s ich detskými starosťami i radosťami. Stávame sa svedkami ich objavovania okolitého sveta, sexuality, komentovania ľudí a udalostí a v neposlednom rade i túžby po dospelosti, ktorú v tomto prípade paradoxne predstavuje puška. Mozaikovité rozprávanie však okrem dychtivého poznávania mladých hrdinov sprevádzajú nestále stretnutia so smrťou alebo aspoň hrozba jej zjavenia. Film Keby som mal pušku patrí do Zlatého fondu Slovenskej kinematografie a zaslúžili sa o to okrem režiséra Štefana Uhra aj kameraman Stanislav Szomolányi, hudobný skladateľ Iľja Zeljenka, strihač Max Remeň a v neposlednom rade herecké obsadenie
Pokračování životních osudů hrdinů filmu Měděná věž, chatařů z tatranské Ztracené doliny. Po návratu z dvouletého vězení, kde se dostali pro pašování, se rozhodnou pomstít se nadporučíkovi Pardekovi.
Farebná feéria o potrebe zázraku v ľudskom živote, impresívne očarenie prírodou a radosťou zo života a pohybu. Mozaikovité rozprávanie o krčmárke Márii, večnej neveste, vytrvalo a márne vodiacej k oltáru otca svojich ôsmych dcér Pištu a o Pierrovi, ktorý svojím príchodom naruší pokoj vinárskej dediny Babindolu a naučí jej obyvateľov vychutnávať život.
Titul filmu Divoká svině je vlastně ironickým označením velké pátrací akce pražských kriminalistů, kteří ve spleti trestné činnosti nejrůznějšího druhu zbytečně ryli jako divoká svině kolem, než se jim podařilo komplikovaný případ vyřešit. Příběh se odehrává v nejrůznějších sociálních sférách od rómské spodiny přes svět pražských prostitutek a veksláků po prominenty.
Desetiletá Julie, která žije se svým otcem v Berlíně, je otrávená, že stráví prázdniny u své matky na Šumavě. Nemůže matce odpustit, že ji kdysi opustila, ani to, že vystěhovala její pokojíček kvůli nějakému bohatému lovci z ciziny. Naštvaně a unuděně pozoruje malý německý cirkus, který měl nehodu, a bude se tu proto muset na nějakou dobu usadit. Ani netuší, jaké dobrodružství ji čeká. Cvičeného cirkusového medvěda totiž chtějí dospělí obětovat jako divoké zvíře, určené k odstřelu.
Poetický snímek s pohádkovými rysy, který chce okouzlit hlavně obrazovou stránkou, je určen i dětskému publiku - vypráví o ostrově štěstí, kam dospělí nemají přístup, protože již ztratili dětskou bezprostřednost. Patří mezi početné koprodukční projekty, která slovenská kinematografie v 60. letech upřednostňovala.
Poviedkový film, ktorý sa odohráva v slovenských horách na konci druhej svetovej vojny. Jeden zo zlatého fondu slovenskej kinematografie. Na svoju dobu modernými prostriedkami filmového rozprávania v kinách oslovovil aj v zahraničí. Film Pieseň o sivom holubovi je celovečerným režijným debutom Stanislava Barabáša. Ako predloha pre film poslúžil scenár Alberta Marenčina a Ivana Bukovčana ktorý získal prvú cenu v štátnej súťaži k pätnástemu výročiu oslobodenia Československa.
Pieseň o sivom holubovi pozostáva zo šiestich poviedok, ktoré však vytvárajú kompaktný a súdržný celok. Dej filmu tvorí filmu šesť príbehov - prvý sa začína v lete 1944, posledný sa končí na jar 1945 - no tieto príbehy na seba nadväzujú, ich hrdinami sú vždy predovšetkým tí istí traja vidiecki chlapci rozličného veku, Rudko, Vinco a Martin. Práve skrz nich vnímame všetky udalosti prezentované vo filme. A to aj napriek faktu, že základnou a nosnou témou filmu je Slovenské národné povstanie. Pôsobivo prostredníctvom detských hrdinov vypovedá o hrôzach a nezmyselnosti vojny.
Osudové milostné vášně ženy z vyšší společenské vrstvy. Významný advokát odhalí, že jeho lehkomyslná manželka způsobila tragédii v rodině lékaře, jehož podváděná žena spáchala sebevraždu. Paní Eva si musí uvědomit svojí vinu…
Zlomyslná Zuraya (Kateřina Brožová) osnuje spiknutí proti právoplatné dědičce království Endorra a chystá se ji o tuto výsadu připravit. Princezna Ariana musí za opětovné získání trůnu bojovat a obnovit ztracenou svobodu svého lidu. K tomu jí dopomáhá její zkušený rádce Tarak a společně odolávají nájezdům zlověstného lorda Xanthose a jeho zákeřné sestry Zuraye. Ariana musí čelit všemožným nástrahám v podobě úkladných skutků a nebezpečných intrik. Úkolem její výpravy však zůstává navrátit mír a spravedlnost zemi, jejíž vládu málem navždy ztratila. (FebioFest 2006)
