Filmy online ke shlédnutí zdarma

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem.

Vycpavač zvířat Václav Barvínek strávil pro malicherný spor čtyřiadvacet hodin ve vězení. A právě toho dne byla čtena závěť jeho strýce, v níž stálo, že nebožtík kdesi ukryl šek na milion korun. Pokud nebude do určené doby inkasován, celá částka připadne na dobročinné účely. Ostatní příbuzní vydrancovali veškerý movitý majetek, ve strýcově vile zůstal pouze opuštěný bernardýn, jehož se dobrosrdečný pan Barvínek ujal. Ošizený dědic dál vede prostý život a netuší, že bohatství leží na dosah ruky. Má docela jiné starosti - srdce onoho postaršího tlouštíka zahořelo láskou k dívce, jejíž přívětivost si mylně vyložil...

Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku... Tento námět byl již v českém filmu zpracován, a to pod stejným názvem v režii Karla Antona v roce 1926.

Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život...

Dokud srdce bije, nedá si poroučet. Dcera lékárníka Janoty Karla má před svatbou s movitým právníkem Jaroslavem Křížem. V den svatby ji však místo obřadu čeká operace slepého střeva. Po úspěšném zákroku dostane oslabená Karla navíc i těžký zápal plic a dokonce u ní nastane srdeční kolaps. Naštěstí je v péči nejlepšího pražského chirurga MUDr. Hegla, jenž mladou ženu zachrání před jistou smrtí. Karla se do přitažlivého lékaře zamiluje a začne se s ním scházet. Heglova rezignovaná žena v zájmu zachování rodiny manželovy zálety tiše trpí. Zato Karlin snoubenec se se situací nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Když Karla s Heglem otěhotní, doktor se od ní odvrátí. Má už ostatně novou „pacientku". Dívka je přesto odhodlaná si dítě nechat... Románový příběh autorky Marie Pujmanové o mladé ženě, která navzdory měšťáckým konvencím prosazuje svobodnou lásku a dokonce nemanželské mateřství, vzbudil v době vydání (1931) velký zájem. Svědčí o tom skutečnost, že i významná německá režisérka Leontine Saganová (Děvčata v uniformě) usilovala již v roce 1933 o jeho zfilmování. Adaptaci však nakonec natočil v roce 1940 scenárista a režisér Otakar Vávra. Výsledek patří k tomu nejlepšímu, co za okupace v české kinematografii vzniklo. Dodnes diváky potěší brilantní scenáristické a režijní provedení, dobová kritika pochválila hvězdné obsazení a herecké výkony Otomara Korbeláře, Adiny Mandlové, Světly Svozilové, Zorky Janů a Svatopluka Beneše.

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku.

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.

Místo toho se neúspěšná začínající herečka nešťastně zamiluje do doktora Pavla Chvojky. Ten je však sobecký a bezcharakterní slaboch, který se nejprve vemluvil do Lenčiny přízně, ale pak ji opustil i s nemanželským dítětem, když se mu naskytla možnost výhodného sňatku. Když se tedy Lenka stane matkou nemanželského dítěte, živí se jako manekýnka, ale na svou touhu nerezignuje a dál se snaží prosadit v divadle... Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již v říjnu v roce 1942 v Kolíně.

V 50. letech byly oblíbené postavy kolísavých intelektuálů, kteří nakonec prohlédli rejdy záškodníků a přiklonili se k dělnické třídě. Také titulního hrdinu tohoto filmu zaskočí únorový komunistický převrat a nechá se dokonce přesvědčit, aby emigroval. Proklamativní a schematické pojetí závažného tématu nevyvážil ani Karel Höger v hlavní roli, ani obrazově sugestivní zpodobnění drsných krajinných scenerií.

Česky film, natočený podle románu laureáta státní ceny Václava Řezáče, zachycuje první měsíce osidlování našeho pohraničí českým živlem. "Nástup" je oslavou tvořivé práce českého lidu, který začal budovat své pohraničí s bezpříkladnou houževnatostí i obětavostí. Pohraničí v té době bylo výhní, v níž se kalily tisícovky charakterů. Toto kalení charakterů v neustálých srážkách s odpůrnými živly německými i českými z řad reakce, je v Nástupu" skvěle ukázáno v situacích, v nichž český člověk dokazoval své organisační schopnosti, sílu svého vlasteneckého vznícení, rozmach svého pracovního elánu. Film pochopitelně nevyčerpává všechny problémy, které jsou odkryty v románu, zachovává však důsledně jeho základní linii a patří k úspěšným dílům naší kinematografie.(FILMOVÝ PŘEHLED 23 / 1953)