Z Markýtky a Honzy je milující se a milovaný královský pár. Vychytralá princezna Eufrozína omámí Lucipera svým půvabem a pomocí sedmimílových bot i s tatíčkem prchá z pekla, aby se opět dala dohromady s králem Brambasem a zbavila Honzu trůnu. Také zlá sestra Dora využije nepřítomnosti Honzy, který je na tažení proti nepříteli, a vetře se na zámek, kde málem připraví o život Markýtku i jejího právě narozeného syna, jen aby potom sama Honzu mohla získat. Na straně zamilované dvojice stojí ale tentokrát vedle Kujbaby, Hnipírka, Valihracha či prozíravé kmotřičky a dvojice čertů i sám Luciper, tříhlavá saň s malým dráčetem a další postavičky. V humorné podobě se tu oproti prvnímu dílu setkáme i s novými pohádkovými rekvizitami, jak je vedle zmíněných sedmimílových bot představují tři přání plnící zlatá rybka, kašička z kouzelného hrníčku nebo nápoj zapomnění. Zlo je podle zákonů pohádky nakonec potrestáno a královský tatíček s Eufrozínou, Brambasem a Dorou se tísní v pekle ve společném kotli...
Pohádka natočená podle námětu Jana Drdy vypráví o poctivém a čestném chasníkovi Honzovi, jenž na útěku před verbíři pozná cenu lásky i kamarádství. Díky kouzelným darům (mošna, z níž na povel vyskákají bojovníci, pláténko, na němž se prostírá hojná krmě, a plášť, který učiní neviditelným každého, kdo se jím přikryje) přemůže hrozivého draka, ale namísto odměny se setká jen s intrikami panovníka a jeho rozmazlené dcery. Režisér Zdeněk Troška zahájil vyprávění impozantně: hned úvodní sekvence zápalného blesku a splašeného spřežení se vyznačuje dynamickým poskládáním záběrů do jakési drobné apokalypsy, avšak ústřední milenecká dvojice (Michaela Kuklová, Miroslav Šimůnek) nemá co hrát, pokud nepočítáme ustavičné Honzovo utíkání a dívčiny dojemné pohledy či nářky. Bezdůvodné je užití jihočeského nářečí (s tvary jako "nemuším", "v ňom", nebuj").
Všechno začíná v okamžiku, kdy se do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.
Ve třetím pokračování bláznivých letních komedií se podíváte nejen do známé jihočeské vísky Hoštice, ale s jejími svéráznými obyvateli také do Itálie. Tam se totiž vypravili na pozvání družebního italského zemědělského družstva, jehož zaměstnanci se na oplátku chystají do Hoštic. Zatímco v první části filmu se můžete bavit neochotou přizpůsobit se místním poměrům či nezdařenému únosu naplánovaném zhrzenou Milenou a Evíkem, ve druhé části se rozjíždí ztřeštěná snaha zvelebit zanedbanou vesnici a "přiblížit" ji světu, čehož se má dosáhnout především zbudovaním nudistické pláže. Jak už to ovšem bývá, objeví se italská delegace v nejméně vhodnou chvíli. Kupodivu se jim zanedbané hospodářství družstva zalíbí natolik, že navrhnou uchovat jej jako skanzen.
Již podruhé jsme zavítali do jihočeských Hoštic, abychom sledovali osud Konopníků a Škopků. Nahlédneme do vztahu mezi těhotnou Blaženou a Vencou, kolem kterého zhrzená Milada z hospody rozšíří fámy. Vzniká skandál a hotová bitva mezi jejich rodinami. Ve stejném duchu probíhá vztah mezi živočichářem Bédou a účetní JZD Evičkou.
Příběh mimořádně úspěšné české filmové pohádky Princezna ze mlejna I tvůrce přímo vybízel k pokračování. A tak se skutečně zrodila další pohádka - neméně půvabná. Princezna ze mlejna II. Diváci se mohou těšit, že téměř ve všech hlavních rolích opět spatří své oblíbené herce - Andreu Černou (Eliška), Radka Valentu (Jindřich), Yvettu Blanarovičovou (čertík), Jakuba Zindulku (vodník), Oto Sevčíka (knížepán), Ladislava Županiče (Žán), Aloise Švehlíka (mlynář) aj. Jen Lucii Bílou v roli čarodějnice ve druhém pokračování nahradila Monika Absolonová. A svého nelehkého úkolu se zhostila skvěle. V tomto díle přibudou i postavy nové - zlý velitel v podání Jana Přeučila a generál Lukáše Vaculíka.Natáčení probíhalo, tak jako před šesti roky, v jihočeském Bavorově a jeho okolí, na zámku v Dobříši a nově v kaolínovém dole v Kaznějově, kde se točily působivé scény bitvy s Turky.
Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon...
Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice, a posléze ji vymanil i z moci samotné čarodějnice a její dcery Černavy.
Prvního září začíná nejen školní rok, ale také mozaika více či méně úsměvných příhod, které prožívají žáci i učitelé jedné pražské školy. Ať už je malý prvňáček Honzík, který má plán, jak s pomocí pětek na vysvědčení propadnout zpět do školky, jeho starší sestra Jolanka, které se líbí vtipem sršící spolužák Radim a neúmyslně se stane podezřelou z krádeže luxusních bot nebo mladá učitelka Adamová, která není schopna přinutit školníka k odvozu nasbíraných kaštanů a smůla se jí nepřestává lepit na paty. Neustále jí totiž padají sešity, poláme nový botník, na který omylem sedne a neustále je kárána ředitelem za to, že při přecházení tříd z jedné budovy školy do druhé zapomíná zamykat dveře. Situace neprakticky řešeného školního areálu, nutící žáky i učitele několikrát denně přecházet z jedné budovy do druhé, se stane ještě vážnější v okamžiku, kdy se začnou ztrácet odložené bundy. Naštěstí je tu Honzík, který v areálu školy zahlédne neznámou paní. Když se mu nepodaří informovat Radima, pustí se do pronásledování sám.
Francie, polovina 19. století. Kostelní zvony bijí na poplach, hoří klášter. Ve zmatku, který tu nastal, zahlédne náhodný jezdec dívku v okně prvního patra. Oheň jí odřízl cestu a tak bez váhání skočí do nabídnuté náruče. Tvář svého zachránce ani nezná. Ten si však odnesl její medailónek. O dva roky později. Na zámku Mornay žijí dva nevlastní bratři. Dědic titulu a majetku, aristokraticky jemný Raoul, a Filip, neurvalý, nespolečenský muž se špatnou pověstí. Právě sem, na zámecký ples, přivádí paní Collierová dceru Charlottu, nesmělou a nezkušenou klášterní schovanku, aby "udělala partii", protože jejich finanční situace se po smrti manžela stala neudržitelnou. Stane se, v co nedoufala ani jedna z nich. Do měsíce je z Charlotty Raulova žena a paní na Mornay. Láska jí nasadila růžové brýle, a tak dlouho po svém příchodu nevidí a neslyší to, co si nikdo na zámku netroufne vyslovit nahlas. Charlotta zoufale hledá pravdu a odhalená tajemství přinášejí nečekané rozuzlení...
